- All e-books and audiobooks on The New Life Mission website are free
- Explore multilingual sermons in global languages
- Two new revised editions in English have been released
- Check out our website translated into 27 languages
Subject 3 : Evangelium vody a Ducha
[3-1] Věčné vykoupení (Jan 8:1-12)
„Ježíš však odešel na Olivovou horu. Na úsvitě přišel opět do chrámu a všechen lid se k němu shromažďoval. On se posadil a učil je. Tu k němu zákoníci a farizeové přivedou ženu, přistiženou při cizoložství; postaví ji doprostřed a řeknou mu: ‚Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice. V Zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?‘ Tou otázkou ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi. Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: ‚Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!‘ A opět se sklonil a psal po zemi. Když to uslyšeli, vytráceli se jeden po druhém, starší nejprve, až zůstal sám s tou ženou, která stála před ním. Ježíš se zvedl a řekl jí: ‚Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?‘ Ona řekla: ‚Nikdo, Pane.‘ Ježíš řekl: ‚Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!‘ Ježíš k nim opět promluvil a řekl: ‚Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.‘“
Kolik hříchů Ježíš odčinil?
Všechny hříchy světa.
Všechny hříchy světa.
Ježíš nám poskytl věčné vykoupení. V našem světě neexistuje nikdo, kdo by nemohl být vykoupen, věří-li v Ježíše jako ve Spasitele. Vykoupil nás všechny. Jestliže je někdo sužován svými hříchy, pak proto, že nerozumí tomu, jak jej Ježíš prostřednictvím křtu ze všech hříchů vysvobodil.
Všichni bychom měli znát tajemství spásy skrze vodu a Ducha a věřit v ně. Svým křtem sňal Ježíš všechny naše hříchy, přijal za ně soud a zemřel pro nás na Kříži.
Měli byste věřit ve spasení vodou a Duchem; věčné vykoupení ze všech hříchů. Měli byste věřit v Jeho nesmírnou lásku, která z vás již učinila spravedlivé. Věřte v to, co pro vaši spásu učinil v řece Jordánu a na Kříži.
A Ježíš zná i všechny naše skryté hříchy. Někteří lidé mají mylnou představu o hříchu. Domnívají se, že některé hříchy nemohou být vykoupeny. Ježíš však odčinil všechny hříchy, každý jednotlivě.
V tomto světě neexistuje jediný hřích, jejž by On opomenul. Protože zaplatil za všechny hříchy v tomto světě, není již hříšníků. Znáte evangelium, evangelium, jež zvěstuje, že jste byli vykoupeni ze všech hříchů, dokonce z těch budoucích? Věřte v ně a budete spaseni. A navrátíte se ke slávě Boží.
ŽENA PŘISTIŽENÁ PŘI CIZOLOŽSTVÍ
Kolik lidí na světě spáchalo cizoložství?
Všichni.
Všichni.
V Janovi 8 se dovídáme o ženě, která byla přistižena při aktu cizoložství. A také to, jak byla Ježíšem zachráněna. Rádi bychom sdíleli přízeň, jíž se jí dostalo. Není nadnesené, řekneme-li, že každá lidská bytost se během života dopouští cizoložství. Každá duše cizoložství páchá.
Jestliže se to tak nejeví, je to jen proto, že cizoložství činíme tak často, že už se to ani jako cizoložství nejeví. Proč? Žijeme s příliš mnoha akty cizoložství.
Představuji si onu ženu a přemýšlím o tom, zda-li je mezi námi jeden jediný, kdo se cizoložství nedopustil. Neexistuje nikdo, kdo by se nedopustil cizoložství, právě jako ona žena. Platí to o každém z nás. Pouze předstíráme, že tak nečiníme.
Domníváte se, že se mýlím? Nikoli, nemýlím se. Podívejte se pozorně. Kdokoli na zemském povrchu se toho aktu dopustil. Dopouštějí se cizoložství, zírajíce na ženy v ulicích, v myšlenkách, činech, kdykoli a kdekoli.
Nevědí jen, že tak činí. Je mnoho lidí, kteří do posledního dne života nepoznají, že za svůj život zcizoložili nespočetně mnohokrát. Ne ti, kteří byli při aktu přistiženi, ale všichni z nás, kteří jsme nikdy přistiženi nebyli. Všichni lidé to činí ve svých myslích a činech. Není to část našeho života?
Jste rozčileni? Je to pravda. Pouze to tutláme, poněvadž se cítíme zahanbeni. Myslím, že v těchto dnech se toho lidé dopouštějí neustále, leč nepoznávají, že tak činí.
Lidé se dopouští cizoložství i ve svých duších. My, kdo jsme stvořeni Bohem, žijeme na této zemi, nepoznávajíce, že se dopouštíme cizoložství v našich duších. Uctívání jiných bohů je duchovní cizoložství, neboť Pán je jediným Manželem celého lidstva.
Ona žena přistižená při aktu cizoložství byla lidská bytost stejně jako my. Dostalo se jí Boží milosti, právě tak jako nám vykoupeným. Avšak pokrytečtí farizeové ji postavili do svého středu a ukazovali si na ni prstem, jako by byli soudci, a chystali se na ni vrhat kamení. Posmívali se jí a chystali se ji soudit, jako by oni sami byli bez poskvrny a jako by se nikdy cizoložství nedopustili.
Bratři křesťané, vy, kteří víte, že jste jen hříšné duše, nesuďte druhé před Bohem. Spíše jim se dostane milosti Boží, té milosti, jež nás všechny vykoupila, protože vědí, že se po celý život rovněž dopouštěli cizoložství. Pouze ti, kdo vědí, že jsou hříšníky páchajícími cizoložství, mohou být před Bohem vykoupeni.
KOMU SE DOSTÁVÁ MILOSTI BOŽÍ?
Komu se dostává Jeho milosti?
Hanebným.
Hanebným.
Jeho milosti se dostane tomu, kdo žije počestný život bez cizoložství, nebo hanebnému, jenž se cizoložství dopouští? Bezmezné milosti Jeho vykoupení se dostane tomu, kdo se cizoložství dopouští. Ti, kdo nemohou pomoci sami sobě, ti, kdo jsou slabí a bezmocní, budou vykoupeni. Jen oni jsou v Jeho přízni.
Ti, kdo se domnívají, že jsou bez hříchu, nemohou být vykoupeni. Jak se jim může dostat Jeho milosti, když není nic, co by mohlo být vykoupeno? Zákoníci a farizeové přivedli před Ježíše ženu přistiženou při aktu cizoložství, postavili ji doprostřed a zeptali se Jej: „Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice. V Zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?“ Proč před Něj tu ženu přivedli a zkoušeli Jej?
Oni se rovněž mnohokráte dopustili cizoložství, přesto ji chtěli soudit a ukamenovat ji. Chtěli tak učinit se svolením Ježíše a svalit pak vinu na Něj.
Ježíš však věděl, co bylo jejich plánem, a rovněž věděl vše o té ženě. Proto řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem.“ Poté se zákoníci a farizeové, počínaje staršími, začali vytrácet, až zůstal Ježíš sám s tou ženou.
Ti, kdo odešli byli zákoníci a farizeové, náboženští lídři. Hodlali tu ženu, přistiženou při aktu cizoložství, soudit, jako kdyby oni sami nebyli hříšníky.
Ježíš vyjevil Svou lásku na tomto světě. Byl Hostitelem lásky. Ježíš dal lidem jídlo, vzkřísil vdově mrtvého syna a konal zázraky pro chudé. A sňal hříchy všech hříšníků a poskytl jim spasení.
Ježíš nás miluje. On je všemocný, může vykonat cokoli, ale farizeové a zákoníci o Něm smýšleli jako o nepříteli. Proto před něj přivedli tu ženu a zkoušeli Jej.
Zeptali se ho: „V Zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?“ Domnívali se, že jim řekne, aby ji kamenovali. Proč? Kdybychom soudili podle toho, co je psáno v zákoně Božím, pak všichni lidé, kteří se dopustili cizoložství, by bez výjimky museli být ukamenováni k smrti.
Všichni musí být ukamenováni k smrti a všichni jsou odsouzeni do pekel. Mzdou hříchu je smrt. Avšak Ježíš jim neřekl, aby ji kamenovali, ale místo toho řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!“
Proč nám dal Bůh 613 článků Zákona?
Abychom poznali, že jsme hříšníci.
Abychom poznali, že jsme hříšníci.
Zákon přináší hněv. Bůh je svatý a takový je i Jeho Zákon. Tento Svatý Zákon nám byl dán v podobě 613 článků. Bůh nám dal 613 článků Zákona, aby nám dal poznat, že jsme hříšníci; že jsme nedokonalé bytosti. Zákon nás učí, že pro vykoupení musíme vzhlížet k milosti Boží. Kdybychom to nevěděli a věřili jen tomu, co je psáno, museli bychom být všichni ukamenováni právě tak jako ta žena přistižená při činu.
Zákoníci a farizeové, kteří neznali Pravdu Jeho Zákona, se mohli domnívat, že ji, a snad i nás, mohou kamenovat. Kdo může hodit kamenem po bezmocné ženě? Přestože byla přistižena při činu, nikdo na tomto světě po ní nemůže hodit kamenem.
Kdyby ta žena, a stejně tak každý z nás, byla souzena jen podle Zákona, dostalo by se nám, stejně jako té ženě, strašlivého rozsudku. Ale Ježíš nás hříšníky spasil před hříchem a spravedlivým soudem. Aplikoval-li by se Boží Zákon přesně podle litery, kdo z nás, se všemi našimi hříchy, by zůstal naživu? Jeden každý mezi námi by musel skončit v pekle.
Avšak zákoníci a farizeové znali Zákon jen tak, jak byl napsán. Kdybychom Jeho Zákon použili přesně, zemřel by soudce stejně jako odsouzený. Ve skutečnosti byl Boží zákon dán lidem proto, aby porozuměli svým hříchům, ale oni trpěli, protože mu špatně porozuměli a zneužili jej.
Farizeové dnešních dnů, stejně jako farizeové z Bible, znají Zákon pouze tak, jak je zapsán. Měli by porozumět milosti, spravedlnosti a pravdě Boží. Aby byli spaseni, musí poznat evangelium vykoupení.
Farizeové řekli: „V Zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?“ Zeptali se, sebevědomě držíce kameny. Považovali za jisté, že Ježíš k tomu nebude mít co říci. Čekali, že Ježíš skočí na jejich lest.
Kdyby ji Ježíš soudil podle Zákona, byl by jimi sám ukamenován. Chtěli ukamenovat oba. Jestliže by Ježíš řekl, aby ji nekamenovali, oni by řekli, že pohrdá Zákonem a ukamenovali by ho za rouhání. Jak strašlivá to byla léčka!
Ale Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi, oni na Něj však nepřestávali naléhat: „Co na to říkáš. Co to píšeš po té zemi. Odpověz na naši otázku. Co na to říkáš?“ Ukazovali si na něj a nepřestávali dotírat.
Ježíš se zvedl a řekl, že ten, kdo z nich je bez hříchu, má po ní první hodit kamenem. A opět se sklonil a psal dál po zemi. Nato se ti, kteří to uslyšeli, počínaje nejstaršími vytráceli jeden po druhém; až do posledního. A Ježíš zůstal sám s tou ženou, která stála před Ním.
KDO Z VÁS JE BEZ HŘÍCHU, PRVNÍ HOĎ KAMENEM
Kde jsou hříchy zaznamenány?
Na tabulce našeho srdce a v knize činů.
Na tabulce našeho srdce a v knize činů.
Ježíš jim řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem,“ a psal dál po zemi. Potom se několik starších dalo na odchod. Starší, kteří spáchali více hříchů, se dali na odchod jako první.
Mladí rovněž odešli. Představme si, že Ježíš stojí mezi námi a my kolem té ženy. Kdyby nám Ježíš řekl, ať ten, kdo z nás je bez hříchu, první hodí kamenem, co bychom učinili?
Co psal Ježíš po zemi? Bůh, náš Stvořitel, zapisuje naše hříchy na dvě odlišná místa. Za prvé naše hříchy zapisuje na tabulku našich srdcí.
„Judův hřích je zapsán železným rydlem, je vyryt diamantovým hrotem na tabulku jejich srdcí, na rohy vašich oltářů“ (Jeremjáš 17:1).
Bůh k nám promlouval prostřednictvím Judy, našeho zástupce. Hříchy lidských bytostí jsou zapsány železným rydlem, jsou vyryty diamantovým hrotem. Jsou zaznamenány na tabulkách našich srdcí. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi, že lidé jsou hříšníci.
Bůh ví, že hřešíme, a zapisuje naše hříchy na tabulky našich srdcí. Nejprve zaznamenává hříchy, které pácháme vinou své nedostatečnosti před Zákonem. Jakmile jsou naše hříchy zaznamenány v našich srdcích, podíváme-li se na Zákon, poznáváme, že jsme hříšníky. Díky tomu, že je zaznamenal do našich srdcí, do našeho svědomí, víme, že jsme před Ním hříšníky. A opět se sklonil a psal po zemi. V Písmu se praví, že všechny naše hříchy jsou před Bohem rovněž zaznamenány v knize činů (Zjevení 20:12). Jméno a hříchy lidí jsou zaznamenány v knize a jsou rovněž zaznamenány na tabulkách lidských srdcí. Naše hříchy jsou zaznamenány dvakrát, v knize činů a na tabulkách našich srdcí.
Hříchy jsou zaznamenány na tabulce lidského srdce, srdce člověka mladého i starého. Proto neměli, co by řekli o svých hříších před Ježíšem. Ti, kdo se chystali tu ženu kamenovat, byli před jeho Slovy bezmocní.
Kdy jsou naše hříchy, zaznamenané na dvou místech, vymazány?
Když ve svých srdcích přijmeme Ježíšovo vykoupení prostřednictvím vody a ducha.
Když ve svých srdcích přijmeme Ježíšovo vykoupení prostřednictvím vody a ducha.
Dostane-li se vám však spasení, všechny vaše hříchy budou z knihy činů vymazány a vaše jména zanesena do knihy života. Ti, jejichž jména se objeví v knize života, půjdou do nebes. Jejich zásluhy, činy, které v tomto světě učinili pro království Boží a Jeho spravedlnost, jsou rovněž zaznamenány v knize života. Ti jsou přijati do nebes. Ti, kdo jsou vysvobozeni z hříchů, vstoupí do věčného království.
Hříchy každého člověka jsou zaznamenány na dvou místech. Proto nikdo nemůže Boha oklamat. Neexistuje nikdo, kdo by ve svém srdci nezhřešil, kdo by se nedopustil cizoložství. Všichni jsme hříšníky a všichni jsme nedokonalí.
Ti, kteří ve svém srdci nepřijali vykoupení Ježíšovo, nemohou než mučit se svými hříchy. Ti jsou nejistí. Pro své hříchy se obávají Boha a strachují se před Bohem i před člověkem. Ale ve chvíli, kdy ve svých srdcích přijmou evangelium vykoupení prostřednictvím vody a Ducha, jsou všechny jejich hříchy zaznamenané na tabulkách jejich srdcí a v knize činů smazány. Jsou vysvobozeni ze všech hříchů.
V nebesích je kniha života. Jména těch, kdo věří ve vykoupení prostřednictvím vody a Ducha, jsou v knize zaznamenána a tito vystoupí na nebesa. Na nebesa vystoupí ne proto, že v tomto světě nehřešili, ale díky tomu, že byli ze všech svých hříchů vysvobozeni vírou ve vykoupení prostřednictvím vody a Ducha. To je ‚zákon víry‘ (Římanům 3:27).
Bratři křesťané, zákoníci a farizeové, byly hříšníky stejně jako ta žena přistižená při cizoložství.
Ve skutečnosti oni spáchali více hříchů, protože se přetvařovali a obelhávali sami sebe tím, že si namlouvali, že nejsou hříšníky. Náboženští vůdci byli zloději s úředním povolením. Byli to zloději duší, zloději života. Odvažovali se učit druhé, aniž by sami byli vykoupeni.
Podle Zákona není nikdo, kdo by byl bez hříchu. Ale člověk se stává spravedlivým ne proto, že nehřeší, ale díky tomu, že byl ze všech svých hříchů vykoupen a jeho jméno zapsáno do knihy života. Důležité je, zdali něčí jméno bylo zaznamenáno do knihy života. Poněvadž člověk bez hříchu žít nemůže, musí být vykoupen.
To, zda budete přijati na nebesa nebo ne, závisí na tom, zda věříte nebo nevěříte. To, zda se vám dostane milosti Boží, závisí na tom, zda přijmete spásu v Ježíši. Co se stalo ženě, která byla přistižena? Stála tam s očima zavřenýma, neboť věděla, že musí zemřít. Pravděpodobně jí kanuly slzy hrůzy a lítosti. Když lidé čelí smrti, jsou sami k sobě čestní.
„Ach Bože, je správné, že musím zemřít. Prosím, přijmi mou duši do Svých dlaní a smiluj se nade mnou. Prosím, smiluj se nade mnou, Ježíši.“ Žádala Ježíše o lásku vykoupení. „Bože, odsoudíš-li mne, budu odsouzena, řekneš-li, že jsem bez hříchu, budou mé hříchy smazány. Vše závisí na Tobě.“ Takto zřejmě mluvila. Všechno záviselo na Ježíši.
Žena přivedená před Ježíše neřekla: „Pochybila jsem, prosím, odpusť mi za mé cizoložství.“ Řekla: „Prosím, vysvoboď mě z mých hříchů. Vykoupíš-li mé hříchy, budu spasena. Nevykoupíš-li je, skončím v pekle. Potřebuji Tvé vykoupení. Potřebuji lásku Boží a potřebuji Ho, aby se nade mnou smiloval.“ Zavřela oči a přiznala své hříchy.
A Ježíš se jí otázal: „Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?“ Ona řekla: „Nikdo, Pane.“
A Ježíš jí řekl: „Ani já tě neodsuzuji.“ Ježíš ji neodsoudil, protože už její hříchy sňal křtem v řece Jordánu a ona již byla vykoupena. Nyní musí být za její hříchy souzen Ježíš, ne ta žena.
ON ŘEKL: „ANI JÁ TĚ NEODSUZUJI.“
Odsoudil ji Ježíš?
Ne.
Ne.
Ta žena byla požehnána spásou v Ježíši. Byla vykoupena ze všech hříchů. Náš Pán Ježíš nám říká, že splatil všechny naše hříchy, takže jsme spravedliví.
Říká nám to v Bibli. Zemřel na Kříži, aby zaplatil za naše hříchy, které z nás sňal Svým křtem v řece Jordánu. Jasně nám říká, že vykoupil všechny, kdo věří ve vykoupení prostřednictvím Jeho křtu a odsouzení na Kříž. Každý z nás potřebuje zapsaná slova Ježíšova a všichni se jich musíme držet. Potom budeme všichni vykoupeni.
„Bože, před Tebou nemám žádné zásluhy. Nemám nikterých schopností. Nemám nic, co bych Ti ukázal, jen hříchy. Ale věřím, že Ježíš je můj Pán, Pán mého vykoupení. V řece Jordánu sňal všechny mé hříchy a pykal za ně na Kříži. Svým křtem a krví sňal všechny mé hříchy. Věřím v Tebe, Pane.“
Takto jste spaseni. Ježíš nás ‚neodsuzuje.‘ Dal nám právo být dítky Božími. Snímá hříchy všech, kteří věří ve vykoupení vodou a Duchem, a nazývá je spravedlivými.
Drazí přátelé! Ta žena byla vykoupena. Ta žena, přistižená při aktu cizoložství, byla požehnána vykoupením Ježíšovým. My můžeme být požehnáni právě tak. Každému, kdo zná své hříchy a prosí Boha o smilování, každému, kdo věří ve vykoupení vodou a Duchem v osobě Ježíše, se od Boha dostává daru vykoupení. Všem hříšníkům se může dostat vykoupení. Ten, kdo hřeší, ale nepoznává své vlastní hříchy, vykoupením nemůže být obdařen.
Ježíš sňal hříchy světa (Jan 1:29). Každý hříšník na světě může být vykoupen, věří-li v Ježíše. Ježíš řekl ženě: „Ani já tě neodsuzuji.“ Řekl, že ji neodsuzuje, protože všechny její hříchy už přináležely Jemu, On vzal všechny naše hříchy na Sebe a místo nás byl za ně odsouzen.
MUSÍME BÝT VYKOUPENI JEŠTĚ PŘED JEŽÍŠEM
Co je silnější láska nebo soud Boží?
Láska Boží.
Láska Boží.
Farizeové s kameny v rukou vysvětlují Zákon doslovně, stejně jako náboženští představení dnes. Věří, že ten, kdo zhřešil, musí být ukamenován, protože Zákon nám cizoložství zakazuje. Dívají se na ženy a touží po nich předstírajíce, že se cizoložství nedopouštějí. Nemohou být ani vykoupeni, ani spaseni. Farizeové a zákoníci byli moralisté tohoto světa. Nebyli těmi, které Ježíš povolal. Nikdy od Něj neslyšeli: „Neodsuzuji vás.“
Jen ta žena, přistižená při aktu cizoložství, tato radostná slova slyšela. Budete-li před Ním upřímní, můžete být požehnáni zrovna jako ona. „Bože, dopouštěl jsem se cizoložství po celý život. Zdá se sice, že nikoli, ale to jen proto, že jsem je páchal tak často. Hřeším několikrát za den.“
Jestliže upřímně přijmeme Zákon a skutečnost, že jsme hříšníci odsouzení před Bohem k smrti, a uznáme sami sebe za takové, jací jsme se slovy: „Bože, to je co jsem. Prosím zachraň mě,“ Bůh nás požehná darem vykoupení.
Láska Ježíšova, láska vody a Ducha převážily nad soudem Božím. „Ani já tě neodsuzuji.“ On nás neodsuzuje a říká: „Jste vykoupeni.“ Náš Pán Ježíš Kristus je Bohem slitování. Vysvobodil nás ze všech hříchů světa.
Náš Bůh je Bohem Spravedlnosti a Bohem Lásky. Láska vody a Ducha je dokonce nad Jeho soud.
JEHO LÁSKA JE NAD JEHO SPRAVEDLNOST
Proč nás všechny vykoupil?
Protože Jeho láska je nad Jeho spravedlnost.
Protože Jeho láska je nad Jeho spravedlnost.
Kdyby Bůh uplatnil Svůj soud k dovršení spravedlnosti, musel by odsoudit všechny hříšníky a poslat je do pekel. Ale díky tomu, že Ježíšova láska, jež nás zachraňuje před soudem, je větší, Bůh poslal Svého svatého Syna, Ježíše. Ježíš vzal všechny naše hříchy na Sebe a přijal za nás spravedlivý trest. Nyní každý, kdo věří v Ježíše jako ve Spasitele, se stává Jeho dítkem a spravedlivým člověkem. Poněvadž Jeho láska je silnější než Jeho spravedlnost, všechny nás vykoupil.
Musíme děkovat Bohu za to, že nás nesoudí jen podle Své spravedlnosti. Právě tak jako to Ježíš řekl zákoníkům, farizeům a jejich učedníkům, Bůh žádá milosrdenství a znalost Boha, nikoli naše obětiny. Někteří lidé zabíjí krávu nebo kozla každý den a předkládají tuto oběť Bohu s modlitbou: „Bože, odpusť mi moje každodenní hříchy.“ Bůh nestojí o naše obětiny, ale o naší víru ve vykoupení vodou a Duchem. Chce, abychom byli vykoupeni a vysvobozeni. Chce nám dát Svou lásku a chce, abychom přijali víru. Víte to všichni? Ježíš nám poskytl spásu.
Ježíš nenávidí hřích, ale lidské bytosti, stvořené k obrazu Božímu, miluje planoucí láskou. Již před počátkem času se rozhodl učinit z nás dítky Boží a Svým křtem a krví vymazal všechny naše hříchy. Bůh nás stvořil pro vykoupení, pro následování Ježíše a proto, abychom se stali Jeho dítky. To je láska, kterou nás, Svá stvoření, obdarovává.
Kdyby nás Bůh soudil podle Svého spravedlivého Zákona, my všichni, hříšníci, bychom museli zemřít. Avšak On nás vysvobodil prostřednictvím křtu Svého Syna a vynesením soudu Kříže nad Ním. Věříte? Potvrďme si to ve Starém zákoně.
ÁRON VLOŽIL RUCE NA KOZLA
Kdo vložil hříchy Izraele jakožto jeho zástupce na hlavu živého kozla?
Velekněz.
Velekněz.
Všechny hříchy tohoto světa byly odčiněny podle ustanovení Starého zákona a křtem Nového zákona. Ve Starém zákoně byly všechny hříchy Izraele každoročně usmířeny prostřednictvím velekněze, jenž položil své ruce na hlavu neposkvrněného kozla.
„Áron vloží obě ruce na hlavu živého kozla. Vyzná nad ním všechny nepravosti Izraelců a všechna jejich přestoupení se všemi jejich hříchy a vloží je na hlavu kozla; pak ho dá připraveným mužem vyhnat do pouště“ (3. Mojžíšova 16:21).
Takto se vykupovali v dobách Starého zákona. Pro vykoupení z každodenních hříchů přivedli jehně nebo kozla bez vady do svatého příbytku a připravili jej v oběť u oltáře. Pak vložili ruce na hlavu oběti a vložili na ni hříchy. Kněz pak oběť zabil a její krví pomazal rohy oltáře.
Rohy byly na čtyřech stranách oltáře. Tyto rohy symbolizují knihy činů, jak je vysvětleno ve Zjevení 20:12. A zbývající krví potřísnil rovněž zem. Zem symbolizuje srdce člověka, neboť člověk je stvořen z prachu. Lidé takto odčiňovali každodenní hříchy.
Avšak smírčí obřady nemohli konat každý den. Proto jim Bůh dovolil usmíření jednou do roka za všechny hříchy předešlého roku. Bylo to desátého dne sedmého měsíce, v Den smíření. Toho dne přivedl velekněz, zástupce veškerého izraelského lidu, dva kozly. Vložil na ně ruce, čímž na ně vložil všechny hříchy lidu, a nabídl kozly Bohu, aby se lidu Izraele dostalo usmíření.
„Áron vloží obě ruce na hlavu živého kozla. Vyzná nad ním všechny nepravosti Izraelců a všechna jejich přestoupení se všemi jejich hříchy a vloží je na hlavu kozla.“
Bůh jmenoval Árona, velekněze Izraele, jako zástupce. Místo toho, aby každý jednotlivě vkládal ruce na oběť, velekněz, jako zástupce veškerého lidu, vložil své ruce na hlavu živého kozla, aby dosáhl odpuštění za hříchy předchozího roku.
Vylíčil všechny hříchy Izraele před Bohem. „Ó Bože, Tvé děti, Izraelci, zhřešili. Klaněli jsme se modlám, porušili všechny články Tvého Zákona, zneužili jsme Tvého jména, vytvořili si jiné bůžky a milovali je více než Tebe. Nedbali jsme dne odpočinku, nectili rodiče, vraždili, dopouštěli se cizoložství a kradli... Žárlili a oddávali se hádkám.“
Vyjmenoval všechny hříchy. „Bože, ani lid Izraele, ani já sám jsme nebyli s to dodržet Tvůj Zákon. Pro vykoupení všech našich hříchů vkládám své ruce na hlavu tohoto kozla a vkládám na něj všechny tyto hříchy.“ Velekněz za všechny lidi vložil ruce na hlavu oběti a vložil všechny hříchy na její hlavu. Vysvěcení, neboli vložení rukou, znamená ‚přenést‘ (3. Mojžíšova 1:1-4, 16:20-21).
Jak bylo dosaženo smíření v dobách Starého zákona?
Vložením rukou na hlavu oběti za hřích.
Vložením rukou na hlavu oběti za hřích.
Bůh dal lidu Izraele obřad obětování za hřích, aby lid mohl přenést všechny hříchy a být vykoupen. On určil, že oběť za hřích musí být bez vady a musí zemřít místo člověka.
V Den smíření zabili oběť za hřích. Její krev pak vnesli do velesvatyně a prstem ji sedmkrát stříkli na milostnici (příkrov). Tak si desátého dne sedmého měsíce lid Izraele vykoupil roční hřích.
Velekněz vstupoval do svatyně sám, aby vykonal smírčí obřady. Lid se shromáždil venku a vyčkával, až zlaté zvonky na rukávech velekněze sedmkrát zazvoní, jak sedmkráte rozstříkne krev na milostnici. Potom se všichni lidé radovali, protože byli vykoupeni ze všech svých hříchů. Zvuk zlatých zvonků byl zvukem radostné zvěsti.
Není pravda, že Ježíš miluje a vykupuje jen určité lidi. Ježíš sňal všechny hříchy světa v jeden okamžik, Svým křtem. Chtěl nás všechny vysvobodit v tentýž okamžik. Naše hříchy nemohou být spláceny každý den; byly všechny splaceny najednou.
Ve Starém zákoně získali vykoupení prostřednictvím vysvěcení a oběti za hřích. Áron před celým lidem vložil ruce na hlavu živého kozla a vyjmenoval všechny hříchy lidu spáchané během roku. Před zraky všech vložil hříchy na kozla. Kde jsou tedy hříchy lidí? Všechny byly vloženy na kozla.
Potom byl kozel vyhnán ‚připraveným mužem.‘ Kozla i se všemi hříchy Izraele vyhnali do pouště, kde nebylo ani vody ani trávy. Kozel pak bloudil pouští pod žhavým sluncem, až nakonec uhynul. Kozel zemřel pro hříchy Izraele.
To je láska Boží, láska vykoupení. Takto odčiňovali roční hřích v oněch dnech. Ale my žijeme v době Nového Zákona. Uplynulo přibližně 2000 let od chvíle, kdy Ježíš sestoupil do našeho světa. Přišel a naplnil proroctví, jež On učinil ve Starém zákoně. Přišel a splatil všechny naše hříchy.
VYKOUPIT NÁS VŠECHNY
Co znamená ‚JEŽÍŠ?‘
Spasitel, jenž zachrání Svůj lid z jejich hříchů.
Spasitel, jenž zachrání Svůj lid z jejich hříchů.
Přečtěme si Matouše 1.
„Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve
snu a řekl: ‚Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku, neboť co v ní bylo počato je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť vysvobodí svůj lid z jeho hříchů‘“ (Matouš 1:20-21).
Náš Otec na nebesích poslal prostřednictvím těla panny Marie Svého Syna, aby smyl všechny hříchy člověka. Poslal k Marii anděla a řekl: „Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš“ (Lukáš 1:31). Znamenalo to, že Syn Marie bude Spasitelem. Ježíš Kristus znamená ten, kdo zachrání Svůj lid, neboli Spasitel.
Ježíš sňal všechny hříchy světa prostřednictvím Svého křtu v řece Jordánu. Byl pokřtěn Janem Křtitelem, byly na Něj vloženy všechny hříchy světa. Přečtěme si Matouše 3:13-17.
„Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on mu bránil a říkal: ‚Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?‘ Ježíš mu odpověděl: ‚Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všechnu spravedlnost.‘ Tu mu Jan již nebránil. Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas: ‚Toto je můj milovaný syn, kterého jsem si vyvolil.‘“
Ježíš přišel k Janu Křtiteli, aby nás všechny vykoupil z hříchu.
Vstoupil do řeky a sklonil před Janem hlavu. „Jane, pokřti mě nyní. Neboť tak je třeba, abychom naplnili všechnu spravedlnost. Pokud chci sejmout všechny hříchy světa a všechny hříšníky vysvobodit z jejich hříchů, musím to učinit prostřednictvím křtu. Pokřti mě nyní! Připusť to!“
Tak bylo třeba, aby se naplnila všechna spravedlnost. Ježíš byl pokřtěn Janem Křtitelem. A právě v tu chvíli se naplnila všechna spravedlnost Boží, vykupující nás ze všech našich hříchů.
Takto sňal všechny naše hříchy. Rovněž vaše hříchy byly vloženy na Ježíše. Rozumíte tomu?
Věřte ve vykoupení Ježíšovým křtem a Duchem a budete spaseni.
Jak se naplnila všechna spravedlnost?
Prostřednictvím křtu Ježíše.
Prostřednictvím křtu Ježíše.
Bůh nejprve slíbil lidu Izraele, že budou všechny hříchy smyty vložením rukou na hlavu oběti za hřích a jejím obětováním. Ale protože bylo nemožné, aby každý jednotlivě vložil ruce na hlavu kozla, určil Bůh Árona za velekněze, který mohl nabídnout oběť za všechen lid. Naráz vložil všechny hříchy za uplynulý rok na hlavu oběti za hřích. To je Jeho Moudrost a Moc vykoupení. Bůh je Moudrý a Ohromný.
Poslal Svého Syna Ježíše, aby spasil náš svět. Tak připravil oběť za hřích. Pak bylo potřeba najít zástupce celého lidstva, někoho, kdo by vložil ruce na hlavu Ježíše a vložil na Něj všechny hříchy světa. Tím zástupcem byl Jan Křtitel. V Matoušovi 11:11 Bůh posílá zástupce veškerého člověčenstva před Ježíše.
Byl jím Jan Křtitel, poslední velekněz lidí. V Matoušovi 11:11 je psáno: „Mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel.“ On je jediným zástupcem lidí. Poslal Jana jako zástupce všech stvoření, a proto Jan mohl pokřtít Ježíše a vložit na Něj všechny hříchy lidí.
Kdyby se teď vydalo šest miliard lidí žijících na Zemi k Ježíšovi a každý by musel vložit své ruce na Ježíše, aby na něj vložil své hříchy, co by se stalo s Ježíšovou hlavou? Kdyby více než šest miliard lidí dnešního světa muselo vložit své ruce na Ježíše, nebyl by to pěkný pohled. Někteří nadšení lidé by na Jeho hlavu mohli tlačit tolik, že by Mu vypadaly všechny vlasy. Bůh ve své moudrosti určil Jana za našeho zástupce, který za každého z nás vloží všechny hříchy světa na hlavu Ježíše.
V Matoušovi 3:13-17 je zaznamenáno: „Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít.“ To se stalo, když bylo Ježíšovi třicet let. Ježíš byl obřezán 8 dní po narození. A od té doby až do Jeho třiceti let o něm existuje jen málo záznamů.
Důvod, proč musel Ježíš do Svých třiceti let čekat na to, až se stane nebeským veleknězem, tkví v naplnění Starého zákona. V Páté knize Mojžíšově (Deuteronomiu) Bůh Mojžíšovi nakazuje, aby veleknězi sloužícímu službu bylo nejméně 30 let. Ježíš je nebeský velekněz. Věříte tomu?
V Novém Zákoně, v Matoušovi 3:13-15 se říká, „Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on mu bránil a říkal: ‚Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?‘“ Kdo je zástupcem lidí? Jan Křtitel. Kdo je pak zástupcem nebes? Oba zástupci se setkali. Kdo je vyšší? Samozřejmě zástupce nebes.
Jan Křtitel, jenž byl tak smělý, že si dovolil na náboženské představené křičet: „Hadi, plemeno zmijí!“ je před Ježíšem náhle pokorný. „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?“ Ježíš mu tehdy řekl: „Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všechnu spravedlnost.“ Ježíš přišel na tento svět, aby naplnil všechnu spravedlnost Boží, což se stalo, když byl pokřtěn Janem Křtitelem.
„Tu mu Jan již nebránil. Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas: ‚Toto je můj milovaný syn, kterého jsem si vyvolil.‘“
K tomu došlo při Jeho Křtu. Když byl Janem Křtitelem pokřtěn, otevřela se nebesa a On sňal všechny hříchy světa.
„Ode dnů Jana Křtitele až podnes království nebeské trpí násilí a násilníci se po něm sápou“ (Matouš 11:12).
Všichni prorokové a Boží zákon prorokovali až k Janu Křtiteli. „Ode dnů Jana Křtitele až podnes království nebeské trpí násilí a násilníci se po něm sápou“ (Matouš 11:12). Každý, kdo věří v jeho křest, může bez výjimky vstoupit do nebeského království.
„ANI JÁ TĚ NEODSUZUJI“
Proč byl Ježíš odsouzen na Kříž?
Protože sňal naše hříchy.
Protože sňal naše hříchy.
Ježíš byl pokřtěn Janem Křtitelem a sňal všechny hříchy světa. Později řekl ženě: „Ani já tě neodsuzuji.“ Neodsoudil tu ženu, poněvadž v Jordánu sňal všechny hříchy světa, a za hříchy musel být odsouzen Ježíš, ne ta žena.
Ježíš vymazal všechny hříchy světa. Můžeme vidět, jak se obával bolesti, jež Jej na Kříži čekala, „odplatou za hřích je smrt“ (Římanům 6:23). Na Olivové hoře se třikrát modlil k Bohu, aby od Něj soud odňal. Ježíš měl tělo lidské bytosti a je proto pochopitelné, že se obával bolesti. Ježíš musel krvácet, aby naplnil soud.
Stejně jako oběť za hřích ve Starém zákoně musela krvácet, aby smyla hříchy, On musel být obětován na Kříži. Již předtím sňal všechny hříchy světa, pak musel dát vlastní život, aby nás vykoupil. Věděl, že musí být před Bohem odsouzen.
Ježíš neměl v srdci žádný hřích. Ale jakmile na Něj byly křtem vloženy všechny hříchy, Bůh musel soudit vlastního Syna. Tak byla jednak naplněna Boží spravedlnost a za druhé nám Bůh pro naše spasení poskytl Svou lásku. Proto musel být Ježíš odsouzen na Kříž.
„Neodsuzuji tě, ani tě nesoudím.“ Všechny naše hříchy, chtěné i nechtěné, vědomé i nevědomé, musí být souzeny Bohem.
Bůh nás nesoudí, soudí však Ježíše, který vzal prostřednictvím křtu všechny naše hříchy na Sebe. Protože miluje a je trpělivý, Bůh nechce soudit hříšníky. Křest a krev na Kříži byla Jeho vykupitelská láska, kterou nám dal. „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný“ (Jan 3:16).
Takto víme o Jeho lásce. Ježíš neodsoudil tu ženu, přistiženou při aktu cizoložství.
Ona věděla, že byla hříšnicí, neboť byla přistižena při aktu cizoložství. Měla hřích nejen v srdci, ale zhřešila i tělem. Nemohla svůj hřích popřít. Ale protože uvěřila, že Ježíš sňal všechny její hříchy, byla spasena. Uvěříme-li ve vykoupení ve jménu Ježíše, budeme spaseni. Věřme! Je to pro naše vlastní dobro.
Kdo je nejpožehnanější?
Muž bez hříchu.
Muž bez hříchu.
Všichni lidé hřeší. Všichni lidé se dopouštějí cizoložství. Nicméně ne všichni lidé jsou za jejich hříchy souzeni. Všichni hřešíme, ale ti, kdo věří ve vykoupení Ježíšem Kristem, nemají v srdci hřích. Ten, kdo věří ve spasení Ježíšovo, je nejšťastnějším člověkem. Nejpožehnanější je ten, kdo je vysvobozen ze všech svých hříchů, ten, kdo je spravedlivý v Ježíši.
Bůh nám v Listu Římanům 4:7 praví o štěstí: „Blaze těm, jimž jsou odpuštěny nepravosti a jejich hříchy přikryty.“ Všichni hřešíme až do své smrti. Jsme nehodní před Bohem a jsme nedokonalí. Přestože jsme si vědomi Jeho Zákona, neupouštíme od hříchů. Jsme tak slabí.
Ale Bůh nás vysvobodil křtem a krví Svého jediného syna a říká nám, vám i mě, že již nejsme hříšníky a že jsme před Ním spravedliví. Říká nám, že jsme Jeho dítky.
Evangelium vody a Ducha je evangeliem vykoupení. Věříte tomu? Ty, kteří věří, nazývá spravedlivými, vykoupenými, svými dítky. Kdo je nejšťastnějším člověkem v tomto světě? Ten, který věří a byl vysvobozen. Byli jste vy vysvobozeni?
Opomenul Ježíš vzít na sebe tvůj hřích? Ne, Svým křtem sňal všechny tvé hříchy. Věř tomu. Věř tomu a budeš vykoupen ze všech svých hříchů. Přečtěme si Jana 1:29.
JAKO BY JE SMETL METLOU
Jak mnoho hříchu Ježíš sňal?
Všechny hříchy světa.
Všechny hříchy světa.
Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: „Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa” (Jan 1:29).
„Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa!”
V řece Jordánu přenesl Jan Křtitel všechny hříchy světa na Ježíše. Druhého dne pak dosvědčil, že Ježíš je Beránek Boží, jenž sňal všechny hříchy světa. Na svá bedra vzal všechny hříchy světa.
Všechny hříchy světa jsou všechny hříchy spáchané lidskými bytostmi od chvíle Stvoření až do skonání světa. Asi před 2000 lety sňal Ježíš všechny hříchy světa a vykoupil nás. Jako Beránek Boží sňal všechny naše hříchy a přijal za nás trest.
Každý z hříchů, jež my lidské bytosti pácháme, byl přenesen na Ježíše. On se stal Beránkem Božím, jenž sňal všechny hříchy světa. Ježíš přišel do tohoto světa s pokorou jako ten, kdo má spasit všechny hříšníky světa. Protože jsme slabí, špatní, neznalí, lehkomyslní a nedokonalí, pácháme hříchy. Všechny tyto hříchy byly smeteny, byly vloženy na Ježíšovu hlavu při Jeho křtu v řece Jordánu. Smrtí Svého těla na Kříži pak Ježíš vše dokonal. Byl pohřben a po třech dnech vzkříšen.
Jako Spasitel, Vítěz a Soudce nyní sedí na pravici Boží. Není třeba, aby nás vykupoval znovu a znovu, a pro dosažení spasení stačí jen věřit. Věčný život čeká na ty, kdo věří, a zkáza na ty, kdo nevěří. Neexistuje jiná možnost.
Ježíš vás všechny vysvobodil. Jste nejšťastnější lidé na zemi. I všechny hříchy, které pro své slabosti spácháte v budoucnu již Ježíš sňal.
Zůstal ve vašich srdcích nějaký hřích? -Ne.-
Sňal je Ježíš všechny? -Ano!-
Všichni lidé jsou stejní. Nikdo není svatější než jeho soused. Ale poněvadž jsou mnozí lidé pokrytci, domnívají se, že nejsou hříšníky. Ve skutečnosti jsou však rovněž hříšníky. Tento svět je jako skleník, ve kterém kvete hřích.
Dříve než ženy opustí dům malují si ústa červenou rtěnkou, pudrují obličej, upravují vlasy, odívají krásné šaty a nazouvají střevíce na převysokých podpatcích... Muži chodí k holiči, hezky se upravují, oblékají si čisté košile a módní kravaty a leští si boty.
I když mohou navenek vypadat jako princové a princezny, uvnitř se podobají nejšpinavější skládce.
Učiní peníze člověka šťastným? Přinese snad zdraví člověku šťastné dny? Ne. Pouze vykoupení učiní člověka skutečně šťastným. Navzdory svému zevnějšímu vzezření je člověk bídný, má-li v srdci hřích. Žije v obavách z trestu.
Ten, kdo je vykoupený, se svou vznešeností podobá lvu, i kdyby byl oblečen v těch nejhorších hadrech. Jeho srdce je bez hříchu. „Děkuji Ti, Pane, za to, že jsi spasil hříšníka jako jsem já, smazal jsi všechny mé hříchy. Nejsem hoden toho, abys na mne pohlédl, ale oslavuji Tě za to, že jsi mne zachránil. Jsem provždy vykoupen z hříchů. Sláva Bohu!” Člověk, který je vysvobozen, je skutečně šťastným člověkem. Člověk, jenž byl obdařen milosrdenstvím Jeho vykoupení, je skutečně šťastným člověkem.
Protože Ježíš, ‚Beránek Boží, který snímá hřích světa,‘ sňal všechny naše hříchy, jsme bez hříchu. Na Kříži pro nás ‚dokonal‘ spasení. Všechny naše hříchy, včetně vašich a mých, jsou rovněž zahrnuty v ‚hříchu světa,‘ proto jsme všichni spaseni.
Z BOŽÍ VŮLE
Máme v Ježíši Kristu hříchy ve svých srdcích?
Ne, nemáme.
Ne, nemáme.
Drazí přátele, žena chycená při aktu cizoložství uvěřila v Ježíšova slova a byla spasena. Její příběh zaznamenává Bible, protože se jí dostalo vykoupení. Pokrytečtí zákoníci a farizeové však před Ježíšem utíkali.
Uvěříte-li v Ježíše, znamená to nebesa, opustíte-li jej, znamená to peklo. Jestliže uvěříte v jeho dílo, blížíte se nebesům, neuvěříte-li v ně, blížíte se peklu. Vykoupení nezávisí na úsilí jednotlivce. Jde totiž o spásu, kterou nám přináší Ježíš.
Přečtěme si List Židům 10.
„V zákoně je pouze stín budoucího dobra, ne sama jeho skutečnost. Proto stálé oběti, přinášené každoročně znovu a znovu, nemohou nikdy dokonale očistit ty, kdo s nimi přicházejí. Kdyby ti, kdo je přinášejí, neměli už vědomí hříchu, protože byli jednou provždy očištěni, dávno by byly tyto oběti přestaly. Ale těmito oběťmi se naopak hříchy každoročně připomínají, neboť krev býků, kozlů není s to hříchy odstranit. Proto Kristus říká, když přichází na svět:,Oběti ani dary jsi nechtěl, když dal jsi mi tělo. V zápalné oběti ani v oběti za hřích, Bože, jsi nenašel zalíbení. Proto jsem řekl: Zde jsem, abych konal, Bože, tvou vůli, jak je o mně v tvé knize psáno. Předně říká: ‚Oběti ani dary, ani oběti zápalné ani oběti za hřích jsi nechtěl a nenašel jsi v nich zalíbení‘ – totiž takových, jaké se obětují podle zákona. Potom však řekne: ‚Zde jsem, abych konal tvou vůli.‘ Tak ruší prvé, aby ustanovil druhé. Tou vůlí jsme posvěceni, neboť Ježíš Kristus jednou provždy obětoval své tělo.“ (List Židům 10 :1-10).
Ježíš nabídl Svůj život, aby vykonal ,Boží vůli,‘ aby jednou provždy sňal všechny naše hříchy a jednou provždy přijal trest a byl vzkříšen.
Tak jsme posvěceni. ,Jsme posvěceni‘ je psáno v přítomném čase, což znamená, že vykoupení již nemusí být opakováno. Byli jste posvěceni.
„Každý kněz stojí a koná denně bohoslužbu, znovu a znovu přináší tytéž oběti, ale ty nikdy nemohou navždy zahladit hříchy. Kristus však přinesl za hříchy jedinou oběť, navěky usedl po pravici Boží a hledí vstříc tomu, ‚až mu budou nepřátelé dáni za podnož jeho trůnu.‘ Tak jedinou obětí navždy přivedl k dokonalosti ty, které posvěcuje“ (List Židům 10:11-14).
Všichni jste provždy posvěceni. Zhřešíte-li zítra znovu, budete opět hříšníky? Nesňal snad Ježíš i všechny tyto hříchy? Sňal. Ježíš sňal i hříchy budoucí.
„Dosvědčuje nám to i Duch svatý, když říká: ‚Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po oněch dnech, praví Pán; dám své zákony do jejich srdce a vepíšu jim je do mysli; na jejich hříchy a nepravosti už nikdy nevzpomenu.‘ Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti“ (List Židům 10:15-18).
Tři slova: ,hříchy jsou odpuštěny,‘ znamenají, že On odčinil všechny hříchy světa. Ježíš je náš Spasitel. Můj a váš Spasitel. Byli jsme spaseni vírou v Ježíše. To je vykoupení v Ježíši, to největší milosrdenství a ten největší dar Páně.
Vy a já, kteří jsme vykoupeni z hříchů, jsme nejpožehnanější ze všech!
Copyright © 2021 by The New Life Mission
