• All e-books and audiobooks on The New Life Mission website are free
  • Explore multilingual sermons in global languages
  • Two new revised editions in English have been released
  • Check out our website translated into 27 languages
Search
English
English

Sermons

Subject 3 : Evangelium vody a Ducha

[3-2] Křest Ježíšův a usmíření hříchů (Matouš 3:13-17)

Křest Ježíšův a usmíření hříchů(Matouš 3:13-17)
„Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on mu bránil a říkal: ‚Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?‘ Ježíš mu odpověděl: ‚Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všechnu spravedlnost.‘ Tu mu Jan již nebránil. Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se mu nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas: ‚Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.‘“
 
 
EXISTUJE JEŠTĚ NĚKDO, KDO TRPÍ PRO HŘÍCH?
 
Skončilo naše nevolnictví v hříchu?
Ano.
 
Náš Pán rozťal okovy hříchu pro všechny lidi. Všichni ti, kteří jsou i nadále v zajetí hříchu, jsou otroky. Vykoupením nás náš Pán očistil. Odstranil všechny naše hříchy. Existuje ještě někdo, kdo trpí pro hřích?
Musíme pochopit, že náš boj s hříchem skončil. Nikdy už nebudeme trpět pro hřích. Naše otroctví v hříchu skončilo, když nás Ježíš vykoupil, skončily všechny hříchy. Všechny naše hříchy byly odčiněny Jeho Synem. Bůh zaplatil za všechny naše hříchy vlastním Synem, který nás navždy osvobodil.
Víte jak mnoho lidí trpí pro vlastní hříchy? Začalo to v době Adama a Evy. Lidstvo trpí za hříchy zděděné po Adamovi.
Ale náš Bůh se zavázal smlouvou, která je zapsána v První knize Mojžíšově (Genezi) 3:15. Ve smlouvě se zavázal, že vysvobodí všechny hříšníky. Slíbil, že lidé budou z hříchů vykoupeni obětí Ježíše Krista, vodou a Duchem. A když přišel čas, poslal našeho Spasitele, Ježíše, aby žil mezi námi.
Rovněž slíbil, že pošle Jana Křtitele dříve než Ježíše, a Svůj slib dodržel.
Marek 1:1-8: „Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího. Je psáno v prorocích: ‚Hle, já posílám svého posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu. Hlas volajícího na poušti: ‚Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘ To se stalo, když křtil Jan na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů. Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu. Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel. A kázal: ‚Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.‘“
 
 

SVĚDEK A OHLAŠOVATEL EVANGELIA, JAN KŘTITEL

 
Kdo je Jan Křtitel?
Velekněz a zástupce všeho lidstva.
 
Ti, kdo věří v Ježíše, jsou pokřtěni. Křest znamená: ,být očištěn, pohřben, ponořen,‘ nebo též ‚přenést něco na někoho.‘ Když byl Ježíš pokřtěn, naplnila se Boží spravedlnost. ‚Spravedlnost,‘ řecky ‚dikaiosune,‘ znamená ‚být pravý,‘ rovněž tak ‚nejsprávnější,‘ ‚nejvhodnější.‘
Pro Ježíše křest znamenal stát se Spasitelem tím nejvhodnějším způsobem, tak jak bylo třeba. Proto těm, kdo věří v Ježíše, Bůh sesílá dar vykoupení prostřednictvím víry v Jeho křest a Kříž, vodu a Ducha.
V Novém zákoně je Jan Křtitel posledním veleknězem Starého zákona. Podívejme se na Matouše 11:10-11. Písmo praví, že Jan Křtitel je zástupcem lidstva. A jako velekněz v době Nového zákona přenesl všechny hříchy světa na Ježíše, vykonávaje roli velekněze Starého zákona.
Ježíš sám to Janovi dosvědčil. V Matoušovi 11:13 říká: „Neboť všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana. A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít.“ Proto Jan Křtitel, jenž křtil Ježíše, byl pokračovatelem velekněze Árona a posledním veleknězem. Bible také dosvědčuje, že Jan byl pokračovatelem Árona ze Starého zákona (Lukáš 1:5, Letopisů 24:10).
Proč však žil Jan na poušti sám, oděn velbloudí srstí? Aby přijal velekněžství. Jako zástupce lidstva nemohl Jan Křtitel žít mezi lidmi. Proto na lidi křičel: „Hadi, plemeno zmijí!“ a křtil je se slovy pokání na odpuštění hříchů, jež navracelo lidi k Ježíši snímajícímu všechny jejich hříchy. Jan Křtitel přenesl všechny hříchy světa na Ježíše, aby nám zajistil spasení.
 
 
DVA DRUHY KŘTU
 
Proč křtil Jan Křtitel lidi?
Aby je přivedl k pokání za všechny jejich hříchy a víře v křest Ježíše, ke spasení.
 
Jan Křtitel křtil lidi a potom Ježíše. Prvním křtem byl ‚křest pokání na odpuštění hříchů,‘ jenž povolával hříšníky zpět k Bohu. Mnozí lidé, kteří skrze Jana uslyšeli slova Boží, opustili modly a navrátili se k Bohu.
Druhým křtem byl křest Ježíše, křest přenášející všechny hříchy světa na Ježíše. Jan Křtitel pokřtil Ježíše, aby naplnil spravedlnost Boží. Ježíš byl Janem Křtitelem pokřtěn, aby všechny lidi zachránil před hříchem (Matouš 3:15).
Proč musel Jan pokřtít Ježíše? Bůh pro spásu všech, kteří věří v Ježíše, dovolil Janovi přenést na Ježíše všechny hříchy, aby smazal všechny hříchy světa.
Jan Křtitel byl služebníkem Božím, jenž pomáhal všem lidem smýt jejich hříchy, a byl zástupcem lidstva, jenž šířil evangelium vykoupení. Proto musel Jan žít sám na poušti. V době Jana Křtitele byl všechen lid izraelský zkažený a prohnilý na kost.
Bůh proto ve Starém zákoně říká (Malachijáš 4:5-6): „Hle, posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný. On obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům, abych při svém příchodu nestihl zemi klatbou.“
V očích Božích byli všichni lidé Izraele uctívající Jahveho zkažení. Nikdo před ním nebyl spravedlivý. Zvláště chrámoví představení, například kněží a zákoníci, byli prohnilí do morku kosti. Izrael a kněží nepředkládali oběť podle Božího zákona.
Kněží opustili rituál vkládaní rukou a předkládání krve, jež jim Bůh nařídil pro vykupování hříchů. Je zaznamenáno, že kněží v době Malachijášově opustili rituál obětování, vkládání rukou a předkládání krve.
Proto s nimi nemohl Jan Křtitel zůstat. A tak Jan Křtitel odešel na poušť a volal. Co říkal?
To je zachyceno v Markovi 1:2, ve slovech proroka Izajáše: „‚Hle, já posílám svého posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu. Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘“
Hlas volajícího na poušti zvěstoval lidem křest pokání na odpuštění hříchů. Co je ‚křest pokání na odpuštění hříchů,‘ o němž Bible mluví? Je to křest, o který Jan Křtitel prosil; křest povolávající lidi zpět k Ježíši, tak aby mohli v Ježíše, snímajícího všechny jejich hříchy, uvěřit a být spaseni. Křest pokání na odpuštění hříchů je vedl ke spáse.
„Obraťte se a dejte se pokřtít, Ježíš bude pokřtěn stejně tak, aby sňal všechny vaše hříchy.“ Jan Křtitel volal, že Ježíš sejme všechny hříchy světa a bude za ně odsouzen na Kříž, tak zachrání všechny lidi a oni se budou moci navrátit zpět k Bohu.
„Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým“ (Marek 1:8). ‚Křtít vás Duchem svatým,‘ znamená smýt všechny vaše hříchy. Pokřtít znamená ‚smýt.‘ Křest Ježíše v Jordánu nám oznamuje, že Syn Boží byl takto pokřtěn, sňal všechny naše hříchy a zachránil nás.
Tudíž se musíme odvrátit od hříchu a věřit v Něj. On je Beránek, který snímá hříchy všech lidí. Toto je evangelium vykoupení provolávané Janem Křtitelem.
 
 
ČINNOST VELEKNĚZE ZA VYKOUPENÍ Z HŘÍCHŮ
 
Kdo připravil cestu spasení?
Jan Křtitel.
 
Prorok Izajáš prorokoval: „Mluvte k srdci Jeruzaléma, provolejte k němu: Čas jeho služby se naplnil, odpykal si své provinění. Vždyť z Hospodinovy ruky přijal dvojnásobně za všechny své hříchy“ (Izajáš 40:2).
Ježíš Kristus sňal hříchy vaše, moje i kohokoli bez rozdílu; prvotní hřích, hříchy přítomné a dokonce budoucí byly smyty díky Jeho křtu. Vykoupil nás všechny. Měli bychom všichni o vykoupení vědět.
Spaseni z našich hříchů bychom měli vědět, že musíme věřit evangeliu, které zvěstuje, že Jan Křtitel prostřednictvím křtu přenesl všechny hříchy na Ježíše.
Neměli bychom se mýlit, pokud se domníváme, že „protože Bůh je láska, můžeme do království nebeského vstoupit jen díky víře v Ježíše, navzdory hříchu ve svých srdcích.“
Abychom byli vykoupeni ze všech hříchů, musíme věřit v Jeho křest, jímž Jan Křtitel přenesl na Ježíše všechny hříchy světa, a v Kříž. Jan Křtitel přenesl na Ježíše všechny hříchy člověka prostřednictvím ‚vody.‘
 Aby nás Bůh spasil, poslal nejprve do tohoto světa Jana. Posel Boží, Jan Křtitel, přišel jako vyslanec Krále, aby prostřednictvím křtu přenesl na Ježíše všechny hříchy světa. Aby vykonal funkci velekněze celého lidstva.
Bůh řekl, že nám poslal Svého posla Jana Křtitele. „Já posílám svého posla před tvou tváří“ (Marek 1:2). Před Tvou tváří znamená před Ježíšem. Co bylo důvodem pro to, že poslal Jana před Ježíšem? Učinil to proto, aby na Ježíše, Syna Božího, přenesl prostřednictvím křtu všechny hříchy světa. „Aby ti připravil cestu.“ Proto to učinil.
Kdo připravil cestu tak, že můžeme být spaseni a vystoupit na nebesa? Jan Křtitel. ‚Tvou‘ znamená Ježíš a ‚Já‘ znamená Bůh sám. Co to potom znamená, když řekl : „Já posílám svého posla před tvou tváří“ (Marek 1:2).
Kdo připravuje naši cestu, abychom mohli vystoupit na nebesa? Jan Křtitel přenesl všechny naše hříchy na Ježíše, abychom věřili, že Ježíš smyl všechny naše hříchy; jeho úkolem bylo přenést hříchy, pokřtít Ježíše Krista. Ježíš a Jan nám umožnili uvěřit v pravdu a přijmout vykoupení.
Na čem naše spása závisí? Závisí na tom, zdali uvěříme v činy Ježíše, Syna Božího, a ve skutečnost, že posel Boží na Něj přenesl všechny hříchy světa. Měli bychom všichni znát evangelium odpuštění hříchů. Bůh Otec poslal Svého posla a určil jej za zástupce člověka, aby pokřtil Jeho Syna. Tak pro nás naplnil dílo vykoupení.
Bůh poslal Svého služebníka, Jana Křtitele, aby pokřtil Jeho Syna, a tím Jan Křtitel připravil cestu ke spasení těm, kteří věří v Jeho Syna. To je důvod pro křest Ježíše. Křest Ježíšův přijatý z rukou Jana Křtitele byl vykoupením, díky kterému byly všechny hříchy člověka vloženy na Ježíše. Všichni lidé tak mohou věřit v Ježíše a vystoupit na nebesa.
Křtem byly na Ježíše vloženy dokonce i budoucí hříchy člověka. Ježíš a Jan Křtitel pro nás společně připravili cestu do nebes. Tímto způsobem, prostřednictvím Jana Křtitele, Bůh vyjevil tajemství vykoupení.
Jan Křtitel pokřtil Ježíše jako zástupce každého z nás a umožnil nám tak věřit ve vykoupení a připravil nám cestu do nebes. Křtem přenesl na Ježíše všechny hříchy. To je radostná zvěst vykoupení, evangelium.
 
 
PROČ SE JAN KŘTITEL NARODIL?
 
Kdo nám umožnil věřit v Ježíše?
Jan Křtitel.
 
V Malachiáši 3:1 se píše: „Hle, posílám svého posla, aby připravil přede mnou cestu.“ Musíte číst Bibli pozorně. Proč poslal Bůh svého posla před Sebou? Proč se Jan Křtitel narodil o 6 měsíců dříve než Ježíš?
Musíme porozumět tomu, o čem celá Bible je. Ve Starém zákoně je část o službě velekněze Árona. Áron byl starší bratr Mojžíše. On a jeho synové byli Bohem posvěceni na kněze. Ostatní Lévité jim byli podřízeni a přinášeli jim určené nástroje, mísili těsto na chléb a podobně, zatímco Áronovi synové předkládali oběti uvnitř svatyně.
Synové Áronovi byli posvěceni, aby sdíleli práci stejnou měrou, ale v Den smíření, desátý den sedmého měsíce, předložil jediný velekněz oběť smíření za svůj lid.
V Lukášovi 1:5 nalezneme rodokmen Jana Křtitele. Abychom správně porozuměli Ježíši, musíme nejprve správně rozumět tomuto poslovi Božímu. Často hodně přemýšlíme o Ježíši, avšak o Jana Křtitele, jenž přišel před Ním, se příliš nestaráme. Chtěl bych vám pomoci porozumět.
„Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího. Je psáno v prorocích: ‚Hle, já posílám svého posla před tvou tváří“ (Marek 1:1-2). Zvěst nebes začíná vždy Janem Křtitelem.
Pochopíme-li dobře postavu Jana Křtitele, můžeme lehce porozumět evangeliu Ježíšova vykoupení a uvěřit v ně. Je to jako když nasloucháme vyslancům, jež jsme vyslali do celého světa s cílem porozumět situaci ostatních národů. Jestliže víme o Janu Křtiteli, můžeme velmi dobře porozumět vykoupení Božímu.
Ale jak je smutné, že mnoho soudobých křesťanů nevidí význam Janův. Bůh neposlal Jana Křtitele proto, že by se nudil a neměl nic jiného na práci. Všechna čtyři evangelia Nového zákona se zmiňují o Janu Křtiteli dříve, než se začnou věnovat Ježíšovu vykoupení
Avšak evangelisté dnešních dnů jej zcela opomíjejí a říkají lidem, že pro spásu stačí věřit v Ježíše. Ve skutečnosti je však vedou k životu hříšníků, tedy k peklu. Věříte-li pouze v Ježíše bez porozumění roli Jana Křtitele, stává se pro vás křesťanství zcela odlišným náboženstvím. Jak můžete být vykoupeni z hříchů, když neznáte pravdu? To je nemožné.
Se zvěstí vykoupení to není tak jednoduché. Mnoho lidí se domnívá, že vykoupení spočívá na naší víře v Kříž, a to kvůli tomu, že Ježíš pro nás zemřel na Kříži. Ale věříte-li pouze v ukřižování, aniž byste znali pravdu vložení hříchů, nemůže vás sebesilnější víra vést k úplnému vykoupení.
Bůh poslal Jana Křtitele, aby dal světu poznat to, jak bude vykoupení dokonáno, a to, že Ježíš sejme všechny hříchy světa. Jen pokud poznáme pravdu, porozumíme, že Ježíš je Synem Božím, který vzal všechny naše hříchy na sebe.
Jan Křtitel nám káže o pravdě vykoupení. Říká, že přišel, aby nám dosvědčil Ježíšovu božskou podstatu; jak by Ho lidé mohli nepřijmout, když Světlo sestoupilo na tento svět. V Janovi 1 rovněž potvrzuje, že to byl on, kdo pokřtěním Ježíše Krista připravil zvěst vykoupení.
Kdyby nebylo svědectví Jana Křtitele, jak bychom mohli věřit v Ježíše? Nikdy jsme Ježíše neviděli. Jak je tedy možné, že i když pocházíme z odlišných kultur, věříme v Jahveho?
Jak bychom se s náboženskými představami, po celém světě tak odlišnými, mohli dozvědět o Ježíši Kristu. Jak bychom mohli vědět, že Ježíš je ve skutečnosti Synem Božím, jenž nás vykoupil tím, že vzal všechny hříchy světa za své.
Proto musíme číst Starý zákon, od začátku hledat slova vykoupení a konečně uznat, že Ježíš je náš Spasitel. Abychom mohli správně věřit, musíme správně porozumět. Bez poznání nemůžeme dělat vůbec nic. Musíme znát zvěst vykoupení, kterou Jan Křtitel hlásal, a rovněž jeho roli, kterou v ní sehrál, jinak nemůžeme věřit v Ježíše a být spaseni. Abychom dosáhli dokonalé víry v Krista, musíme znát pravdu o vykoupení.
Proto, tak jako Ježíš řekl: „Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými“ (Jan 8:32), musíme znát pravdu vykoupení v Ježíši.
 
 
DŮKAZY V BIBLI
 
Čím začínají čtyři evangelia?
Příchodem Jana Křtitele.
 
Dovolte mi postoupit dále a prozkoumat všechny důkazy o vykoupení, které nalézáme v Bibli. Dovolte mi rozluštit, co o něm čtyři evangelia říkají, kdo to byl, proč jej nazývali ‚zástupcem lidstva‘ či ‚posledním veleknězem,‘ jak přenesl všechny hříchy světa na Ježíše, a zdali Ježíš vzal všechny hříchy na Sebe.
Všechna čtyři evangelia začínají od Jana Křtitele. Jan 1:6 nám sděluje nejdůležitější skutečnost evangelia. Odhaluje, kdo vykonal úkol vložení všech hříchů světa na Ježíše. „Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan. Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho“ (Jan 1:6-7).
Je řečeno, ‚aby všichni uvěřili skrze něho,‘ a že tu byl, ‚aby vydal svědectví o tom světle.‘ To světlo je Ježíš Kristus. To znamená, že Jan přišel, aby vydal svědectví o Ježíši, aby všichni mohli skrze něho uvěřit. Nyní se podrobněji podívejme na Matouše.
Matouš 3:13-17: „Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on mu bránil a říkal: ‚Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?‘ Ježíš mu odpověděl: ‚Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všechnu spravedlnost.‘ Tu mu Jan již nebránil. Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se mu nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas: ‚Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.‘“
 
Proč musíme rozumět rodokmenu Jana Křtitele?
Poněvadž nám Bible praví, že byl veleknězem celého lidstva.
 
Jan Křtitel pokřtil Ježíše. V Lukášovi 1:7-8 Ježíš Kristus křtem z rukou Jana Křtitele dovršil vykoupení ze všeho hříchu. Podívejme se.
Lukáš 1:1-14: „I když se již mnozí pokusili sepsat vypravování o událostech, které se mezi námi naplnily, jak nám je předali ti, kteří byli od počátku očitými svědky a služebníky slova, rozhodl jsem se také já, když jsem vše znovu důkladně prošel, že ti to v pravém sledu vypíši, vznešený Theofile, abys poznal hodnověrnost toho, v čem jsi byl vyučován. Za dnů judského krále Heroda žil kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova; měl manželku z dcer Áronových a ta se jmenovala Alžběta. Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech příkazů a ustanovení Páně. Neměli však děti, neboť Alžběta byla neplodná a oba již byli pokročilého věku. Když jednou přišla řada na Zachariášův oddíl a on konal před Bohem kněžskou službu, připadlo na něj losem podle kněžského řádu, aby vešel do svatyně Hospodinovy a obětoval kadidlo. Venku se v hodinu té oběti modlilo veliké množství lidu. Tu se mu ukázal anděl Páně stojící po pravé straně oltáře, kde se obětovalo kadidlo. Když ho Zachariáš uviděl, zděsil se a padla na něho bázeň. Anděl mu řekl: ‚Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan. Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození.‘“
Lukáš podrobně popisuje Janův rodokmen. Lukáš, učedník Ježíšův, vysvětluje Janův rodokmen od začátku. Lukáš vykládal evangelium muži jménem Theofil, jenž pocházel z odlišné kultury a nevěděl o Pánu.
Proto se Lukáš domníval, že aby jej poučil o Ježíši, Spasiteli hříšníků, musí mu nejprve podrobně vysvětlit rodokmen Jana Křtitele.
V Lukášovi 1:5-9 podrobně vypravuje: „Za dnů judského krále Heroda žil kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova; měl manželku z dcer Áronových a ta se jmenovala Alžběta. Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech příkazů a ustanovení Páně. Neměli však děti, neboť Alžběta byla neplodná a oba již byli pokročilého věku. Když jednou přišla řada na Zachariášův oddíl a on konal před Bohem kněžskou službu…“
Zatímco Zachariáš sloužil podle kněžského řádu Bohu, stala se neobvyklá událost. Lukáš jasně dosvědčuje, že Zachariáš byl potomkem Árona. K jakému oddílu tedy Zachariáš patřil? To je velmi důležitá otázka.
Vysvětluje: „Když jednou přišla řada na Zachariášův oddíl a on konal před Bohem kněžskou službu.“ Jak je zřejmé, Lukáš věděl o Zachariášovi tolik, že vysvětloval zvěst vykoupení přes Zachariáše a Alžbětu.
Poněvadž jsme rovněž pohané odlišných ras, nemohli bychom porozumět Ježíšovu Spasitelství, pokud by nebylo vysvětleno podrobně krok za krokem. Jan Křtitel se narodil Zachariášovi a jeho ženě, jedné z dcer Áronových. Nyní se podívejme na rodokmen Zachariáše a Jana.
 
 
RODOKMEN JANA KŘTITELE
 
Čí potomek byl Jan Křtitel?
Árona, velekněze.
 
Pro porozumění rodokmenu Jana Křtitele si musíme přečíst Starý zákon, První knihu Letopisů (1. Paralipomenon) 24:1-19.
„Třídy synů Áronových: Synové Áronovi byli Nadáb, Abíhú, Eleazar a Ítamar. Nádab a Abíhú zemřeli dříve než jejich otec a neměli syny. Jako kněží sloužili Eleazar a Ítamar. David i Sádok ze synů Eleazarových a Achímelek ze synů Ítamarových je rozdělili do služeb podle jejich povolání. Ukázalo se, že synové Eleazarovi jsou co do počtu předních mužů četnější než synové Ítamarovi. Podle toho je rozdělili: předních mužů ze synů Eleazarových bylo podle otcovských rodů šestnáct, synů Ítamarových podle otcovských rodů osm. Rozdělili je navzájem losem, neboť předáci svatyně a předáci Boží měli být ze synů Eleazarových a ze synů Ítamarových. Písař z Léviho rodu Šemajáš, syn Netaneelův, sepsal lévijce před králem a předáky, před knězem Sádokem a Achímelekem, synem Ebjátarovým, a předním z otcovských rodů kněžských a lévijských. Jeden rod byl určen Eleazarovi a ještě jeden, jiný byl určen Ítamarovi. První los padl na Jóaríba, druhý na Jedajáše, třetí na Chárima, čtvrtý na Seórima, pátý na Malkijáše, šestý na Mijámina, sedmý na Kósa, osmý na Abijáše, devátý na Jéšuu, desátý na Šekanjáše, jedenáctý na Eljašíba, dvanáctý na Jákima, třináctý na Chupu, čtrnáctý na Ješebába, patnáctý na Bilgu, šestnáctý na Iméra, sedmnáctý na Chezíra, osmnáctý na Pisesa, devatenáctý na Petachjáše, dvacátý na Jechezkéla, jedenadvacátý na Jakína, dvaadvacátý na Gamúla, třiadvacátý na Delajáše, čtyřiadvacátý na Maazjáše. Toto jsou povolaní do služby, aby vstupovali do Hospodinova domu podle svého řádu za dozoru svého otce Árona, jak mu jej přikázal Hospodin, Bůh Izraele.“
Přečtěme si znovu verš 10. „Sedmý na Kósa, osmý na Abijáše.“ David přidělil losy všem synům Áronovým, aby kněžskou službu konali podle řádu. (Jak všichni víte, Áron byl starší bratr Mojžíšův. Bůh před lidem izraelským ustanovil Mojžíše za Svého prostředníka a Árona za velekněze ve velesvatyni).
Všichni ostatní Lévijci byli určeni za kněze a Áron se svými syny měli na starosti vykonávání všech obřadů před Bohem. Dříve než David přidělil losy, museli kněží, synové Áronovi, losovat pokaždé, což působilo velký zmatek.
David tímto způsobem vytvořil systém, do nějž byly začleněny všechny oddíly. Oddílů bylo 24 a odvozovaly se od vnuků Áronových, osmým byl Abijáš. Je řečeno: „Žil kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova.“ Takže Zachariáš byl knězem z oddílu Abiova a oba byli potomky velekněze Árona.
Zachariáš, kněz z oddělení Abiova, byl otcem Jana Křtitele. Z Bible víme, že bylo zvykem uzavírat sňatky uvnitř rodiny.
Jak je známo, Jakob se oženil s dcerou svého strýce z matčiny strany. Toto vysvětlení rodokmenu má zásadní význam. Praví se: „Žil kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova.“
Proto byl zcela určitě potomkem Áronovým. Kdo? Zachariáš, otec Jana Křtitele. Toto je důležitá skutečnost pro vysvětlení Ježíšova vykoupení, duchovní služby Jana Křtitele a vložení hříchů světa na Ježíše.
 
 
POUZE ÁRONOVI SYNOVÉ SMĚJÍ VYKONÁVAT KNĚŽSKOU SLUŽBU
 
Kdo směl v dobách Starého zákona sloužit jako velekněz?
Áron a jeho potomci.
 
Kde je tedy v Bibli určeno, že Áronovi synové mají sloužit jako kněží? Podívejme se na to.
Čtvrtá kniha Mojžíšova (Numeri) 20:22-29. „Z Kádeše táhli dál a celá pospolitost Izraelců dorazila k hoře Hóru. Na hoře Hóru na pomezí edómské země řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi: ‚Áron bude připojen ke svému lidu a nevejde do země, kterou dám Izraelcům, protože jste jednali vzpurně proti mému rozkazu při Vodách sváru. Vyveď Árona a jeho syna Eleazara vzhůru na horu Hór. Svlékni Áronovi jeho roucho a oblec do něho jeho syna Eleazara. Áron bude připojen k svému lidu, zemře tam.‘ Mojžíš vykonal, co mu přikázal Hospodin. Před očima celé pospolitosti vystoupili na horu Hór. Mojžíš svlékl Áronovi jeho roucho a oblékl do něho jeho syna Eleazara. I zemřel tam Áron na vrcholu hory. Mojžíš s Eleazarem pak s hory sestoupili. Když celá pospolitost spatřila, že Áron zesnul, celý dům izraelský Árona oplakával po třicet dní.“
V Druhé knize Mojžíšově (Exodus) je zaznamenán zákon, který stanoví, že synové velekněze přijmou službu velekněze tak jako jejich otec, až dozraje jejich věk.
Druhá kniha Mojžíšova 28:1-5. „Přikaž, aby předstoupil tvůj bratr Áron a s ním jeho synové z řad Izraelců, aby mi sloužili jako kněží: Áron a Áronovi synové Nádab, Abíhú, Eleazar a Ítamar. Uděláš pro svého bratra Árona svaté roucho k slávě a ozdobě. Promluvíš se všemi dovednými řemeslníky, které jsem naplnil duchem moudrosti; ti zhotoví Áronovi roucho, aby byl posvěcen a mohl mi sloužit jako kněz. Toto budou roucha, která udělají: náprsník a nárameník, říza a tkaná suknice, turban a šerpa; taková svatá roucha udělají tvému bratru Áronovi a jeho synům, aby mi sloužili jako kněží. Použijí zlata, látky fialově purpurové, nachové a karmínové a jemného plátna.“
Bůh jasně určil Árona, bratra Mojžíšova, k výkonu kněžství. Tato služba nebyla určena nikomu jinému. Proto Bůh nařídil Mojžíšovi, aby Árona vysvětil na velekněze a udělal pro něj patřičné roucho, tak jak určil. Nikdy bychom neměli zapomenout na slova Boží.
Rovněž Druhá kniha Mojžíšova 29:1-9. „Toto s nimi uděláš, až je budeš světit, aby mi sloužili jako kněží: vezmeš jednoho mladého býčka a dva berany bez vady, nekvašené chleby, nekvašené bochánky zadělané olejem; uděláš je z bílé pšeničné mouky. Dáš to do jednoho koše a přineseš v tom koši jako dar; přivedeš i býčka a oba berany. Potom předvedeš Árona a jeho syny ke vchodu do stanu setkávání a omyješ je vodou. Vezmeš kněžská roucha, oblékneš Áronovi suknici a řízu pod nárameník, i nárameník i náprsník. Pak ho opásáš umně utkaným nárameníkovým pásem. Na hlavu mu vložíš turban a na turban připevníš svatou čelenku. Nato vezmeš olej pomazání, vyleješ jej na jeho hlavu a pomažeš ho. Pak předvedeš jeho syny, oblékneš jim suknice, přepášeš je šerpou, Árona i jeho syny, a vstavíš jim na hlavu mitry. I stane se jim kněžství provždy platným nařízením. Tak uvedeš v úřad Árona a jeho syny.“
Přepášeš je šerpou, Árona i jeho syny, a vstavíš jim na hlavu mitry… I stane se jim kněžství provždy platným nařízením… Tak uvedeš v úřad Árona a jeho syny… Bůh určil, že pouze Áron a jeho synové mohli být uvedeni v kněžský úřad. Jestliže určil ‚provždy,‘ platilo to i v době, kdy na tento svět přišel Ježíš.
Proto Lukáš důkladně vysvětluje, že Zachariáš byl potomkem velekněze Árona. Když jednou Zachariáš konal ve svatyni Hospodinově kněžskou službu před Bohem, zjevil se mu anděl a řekl mu, že jeho prosba byla vyslyšena; že mu jeho manželka Alžběta porodí syna.
Zachariáš tomu nemohl uvěřit a řekl: „Moje žena je pokročilého věku, jak by mohla porodit syna?“ Za to pochybování jej Bůh na nějaký čas zbavil řeči, aby mu ukázal, že ta slova byla pravá.
Jeho žena otěhotněla a o málo později otěhotněla i Marie, panna. Obě události byly Boží přípravou pro naše spasení. Aby zachránil zkažené lidstvo, musel poslat Svého služebníka Jana a umožnit zrození Svého jediného Syna Ježíše.
Musel nechat pokřtít Svého Syna z rukou Jana, aby na Něj byly vloženy všechny hříchy světa a aby tak mohli být zachráněni všichni, kteří v Něj věří.
 
 
NEOBYČEJNÁ PROZŘETELNOST BOŽÍ
 
Koho Bůh ještě před Ježíšem připravil pro dílo vykoupení?
Jana Křtitele.
 
On byl Spasitelem lidstva, Ježíš Kristus, zrozený z těla panny Marie. Marie byla zasnoubena s Josefem, potomkem Judovým. Ježíš se musel narodit potomku Judovu, aby se naplnil Boží Slib, právě tak jako se Jan Křtitel musel narodit v domě potomků velekněze Árona.
Bůh oba připravil, aby se narodili na tomto světě, Jana před Ježíšem. Jan se narodil, aby mohl pokřtít Ježíše a přenést na Něj všechny hříchy světa. Potomek velekněze musel nabídnout oběť usmíření, aby se naplnil Boží Slib daný ve Starém a Novém Zákoně; abychom mohli uvěřit ve zvěst Ježíšova vykoupení a správně jí porozuměli.
Ve Druhé knize Mojžíšově dal Bůh Izraeli Zákon a Sliby; Boží zákon a zákon pro vykonávání obětních obřadů ve svatyni, dále zákon o rouchu pro kněze, podrobnostech obětí a následnictví v kněžském úřadu pro syny. Bůh provždy ustanovil Árona a jeho potomky pro úřad velekněze.
Proto všichni Áronovi potomci směli předkládat oběti a velekněz mohl vzejít jedině a pouze z domu Áronova. Chápete jak to bylo?
Mezi mnoha potomky Áronovými však Bůh vybral určitého kněze, jménem Zachariáš, a jeho ženu Alžbětu. Řekl: „Hle, já posílám svého posla před tvou tváří.“ Když Bůh sdělil Zachariášovi, že jeho manželka porodí syna, kterému dají jméno Jan, podivil se, a proto na příkaz Boží oněměl. Zachariáš zůstal němý až do narození a pojmenování svého syna.
V jeho domě se skutečně narodil syn. Když přišel čas, kdy se podle izraelských zvyků dětem dávají jména, byl pojmenován podle svého otce.
„Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. A když uslyšeli její sousedé a příbuzní, že jí Pán prokázal tak veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní. Osmého dne se sešli k obřízce dítěte a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš. Jeho matka na to řekla: ‚Nikoli, bude se jmenovat Jan.‘ Řekli jí: ‚Nikdo z tvého příbuzenstva se tak nejmenuje!‘ Obrátili se na otce, jaké mu chce dát jméno. On požádal o tabulku a napsal na ni: Jeho jméno je Jan. A všichni se tomu divili. Ihned se uvolnila jeho ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha. Tu padla bázeň na všechny sousedy a všude po judských horách se mluvilo o těchto událostech. Všichni, kteří to uslyšeli, uchovávali to v mysli a říkali: ‚Čím toto dítě bude?‘ A ruka Hospodinova byla s ním“ (Lukáš 1:57-66).
V té době byl Zachariáš němý. Když přišel čas k pojmenování dítěte, příbuzní navrhovali dát mu jméno Zachariáš. Avšak matka trvala na jménu Jan. Na to příbuzní namítli, že se tak nikdo z příbuzenstva nejmenuje a že by se dítě mělo jmenovat po otci.
Když Alžběta trvala na svém, obrátili se příbuzní na Zachariáše a zeptali se ho, jaké jméno mu chce dát. Zachariáš, poněvadž nemohl doposud mluvit, vzal tabulku a napsal ‚Jan.‘ Všichni příbuzní se nad zvoleným jménem velice divili. Jakmile napsal jméno, jeho ústa se hned uvolnila. Chválil Boha a sestoupil na něj Duch svatý a Zachariáš prorokoval.
Lukáš vypráví o narození Jana Křtitele. „Žil kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova.“ Díky neobyčejné prozřetelnosti Boží se Jan Křtitel, zástupce lidstva, narodil Zachariášovi, potomku Áronovu.
Prostřednictvím Jana Křtitele a Ježíše Krista Bůh dokonal spasení lidstva. Ze všech svých hříchů jsme vykoupeni vírou v dílo vykoupení uskutečněné díky Janu a Ježíši.
 
 

KŘEST JEŽÍŠE

 
Proč byl Ježíš Janem pokřtěn?
Aby sňal všechny hříchy světa.
 
Jan Křtitel dosvědčil, že Ježíš byl Synem Božím a že sňal všechny naše hříchy. Naše spasení dosvědčil Jan Křtitel, služebník Boží. To však neznamená, že by nám Bůh sám nesděloval, že je náš Spasitel. Bůh s námi komunikuje prostřednictvím svých služebníků v církvi a promlouvá k nám ústy Svých lidí, kteří byli spaseni.
Bůh říká: „Tráva usychá, květ vadne, ale slovo Boha našeho je stálé na věky. Provolejte k němu: Čas jeho služby se naplnil, odpykal si své provinění. Vždyť z Hospodinovy ruky přijal dvojnásobně za všechny své hříchy“ (Izajáš 40:8-2).
„Již nejste hříšníky. Usmířil jsem všechny vaše hříchy, čas služby se naplnil.“ Takto na nás z Bible neustále promlouvá hlas evangelia vykoupení. Nazýváme jej přípravnou zvěstí.
Porozumíme-li činům Jana Křtitele, porozumíme-li skutečně, že všechny hříchy světa byly vloženy na Ježíše, můžeme být vysvobozeni z hříchů.
Všechna čtyři evangelia nám podávají zprávu o Janu Křtiteli, rovněž poslední prorok Starého zákona podává svědectví o Janu Křtiteli, služebníku Božím. Nový zákon začíná narozením Jana Křtitele a vložením hříchů na Ježíše jeho prostřednictvím.
Proč ho nazýváme Janem Křtitelem? To proto, že pokřtil Ježíše. Co znamená křest? Znamená ‚přenést na, být pohřben, být očištěn‘ – totéž, co ‚vložení rukou‘ ve Starém zákoně.
Jestliže někdo zhřešil v dobách Starého zákona, přenesl své hříchy na hlavu oběti za hřích, neposkvrněné oběti, tím, že vložil ruce na její hlavu. Oběť zemřela s těmito hříchy. ‚Vložení rukou na‘ znamená ‚přenesení na.‘ Tudíž ‚vložení rukou na‘ a ‚křest‘ jsou dvě téže věci s odlišnými názvy.
Jaký byl tedy význam Ježíšova pokřtění? Jeho křest byl jediným způsobem, jak vykonat usmíření podle ustanovení Božího.
Ve Starém zákoně museli hříšníci vložit ruce na hlavu oběti, aby tak přenesli své hříchy na její hlavu. Potom museli oběť podříznout. Kněz vnesl krev do svatyně a pomazal jí rohy oltáře se zápalnou obětí. To byl způsob, jak vykupovat každodenní hříchy.
Jak ale vykupovali hříchy za celý rok?
Velekněz Áron vykonal oběť za všechen lid Izraele. Poněvadž byl Jan Křtitel z domu Áronova, bylo náležité, aby se stal veleknězem. Bůh ho ve Svém slibu vykoupení předurčil za posledního velekněze.
Jan Křtitel byl zástupcem celého lidstva a jeho poslední velekněz, neboť Starý zákon končí narozením Ježíše Krista. Kdo jiný než Jan Křtitel přenesl všechny hříchy světa na Ježíše, týmž způsobem, jakým Áron ve Starém zákoně usmiřoval hříchy svého lidu? Jakožto poslední velekněz Starého zákona a zástupce veškerého lidstva přenesl Jan Křtitel prostřednictvím křtu všechny hříchy světa na Ježíše.
Protože Jan přenesl všechny hříchy světa na Ježíše, můžeme být vykoupeni vírou v evangelium vody a Ducha. Ježíš se stal Beránkem proto, aby zachránil všechny hříšníky a uskutečnil dílo vykoupení tak, jak Bůh naplánoval. Ježíš prohlásil, že Jan Křtitel byl posledním prorokem, posledním veleknězem, jenž na Něj přenesl všechny hříchy světa.
Proč to nemohl Ježíš učinit sám? Proč potřeboval Jana Křtitele? Důvod, proč přišel Jan Křtitel šest měsíců před Ježíšem, existoval. Přišel, aby naplnil zákon Starého zákona, aby Starý zákon dovršil.
Ježíš se narodil panně Marii a Jan Křtitel staré ženě jménem Alžběta.
To byla díla Boží, která připravil, aby spasil všechny hříšníky. Poslal svého služebníka Jana a po něm i vlastního Syna, aby nás zachránil z boje proti hříchu a ze všech utrpení hříšného lidstva. Jan Křtitel přišel jako zástupce člověka, jako poslední velekněz.
 
 
NEJVĚTŠÍ MUŽ, JENŽ SE KDY NARODIL ŽENĚ
 
Kdo byl největším mužem na zemi?
Jan Křtitel.
 
Podívejme se do Matouše 11:7-14. „Když Janovi učedníci odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: Na co jste se vyšli na poušť podívat? Na rákos, kterým kývá vítr? Nebo co jste vyšli zhlédnout? Člověka oblečeného do měkkých látek? Ti, kdo nosí drahé šaty, jsou v domech královských. Nebo proč jste vyšli? Vidět proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka. To je ten, o němž je psáno: ‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.‘ Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili ženě, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel; avšak i ten nejmenší v království nebeském je větší nežli on. Ode dnů Jana Křtitele až podnes království nebeské trpí násilí a násilníci se po něm sápou. Neboť všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana. A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít.“
Lidé vyšli na poušť zhlédnout Jana Křtitele, jenž křičel: „Hadi, plemeno zmijí!“ Ježíš pravil: „Nebo co jste vyšli zhlédnout? Člověka oblečeného do měkkých látek? Ti, kdo nosí drahé šaty, jsou v domech královských.“
Ježíš sám dosvědčil Janův význam. „Co jste vyšli zhlédnout? Pohana oděného velbloudí srstí a volajícího ze všech sil? On se musí odívat velbloudí srstí. Co jste vyšli zhlédnout? Člověka oblečeného do měkkých látek? Ti, kdo nosí drahé šaty, jsou v domech královských. Leč on je větší než král,“ takto Ježíš svědčil. „Nebo co jste vyšli zhlédnout? Člověka oblečeného do měkkých látek? Ti, kdo nosí drahé šaty, jsou v domech královských. Nebo proč jste vyšli? Vidět proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka.“
V dávných dobách byli proroci větší králů. Rozumíte? Jan Křtitel byl více než král, a více než prorok. Byl více než všichni proroci Starého zákona. Ve skutečnosti byl Jan, poslední velekněz a zástupce člověka, větší než Áron, první velekněz. Ježíš sám to Janovi dosvědčuje.
Kdo je zástupcem člověka? Kdo je, kromě Ježíše samotného, největším mužem na zemi? Jan Křtitel. „Ano, pravím vám, a víc než proroka. To je ten, o němž je psáno: ‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.‘“
Jan Křtitel dosvědčil, že boj proti hříchu skončil. „Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa.“ Právě Jan Křtitel dosvědčil, že Ježíš sňal všechny hříchy světa.
V Matoušovi 11:11 je psáno: „Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili ženě, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel.“ Žil někdo větší než Jan Křtitel mezi těmi, kdo se narodili ženě?
Co to znamená ‚kdo se narodili ženě?‘ Znamená to všichni lidé. Kromě Adama se všichni lidé narodili ženě. Ano, mezi těmi, kdo se narodili ženě, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel. Proto je posledním veleknězem a zástupcem člověka. Jan Křtitel byl velekněz, prorok a náš zástupce.
Ve Starém zákoně Bůh určil, že Áron a jeho synové budou sloužit provždy. Všechny hříchy musely být smyty prostřednictvím Árona a jeho synů. Tak to Bůh nařídil.
Kdyby kdokoli jiný z Lévijců přistoupil a dovolil si vejít, určitě by zahynul. To, co jim bylo dovoleno, spočívalo pouze ve sběru dřeva na oltářní oheň, stahování kůže ze zvířat, čištění vnitřností a odstraňování tuku. Kdyby byli natolik opovážliví, že by si dovolili vykonávat kněžskou službu, museli jednoznačně zemřít. To je zákon Boží. Nemohli jej přestoupit.
Na zemi nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel. Byl největší mezi všemi smrtelníky. „Ode dnů Jana Křtitele až podnes království nebeské trpí násilí a násilníci se po něm sápou“ (Matouš 11:12).
Vykoupení člověka se završilo, když Jan Křtitel pokřtil Ježíše, a ti, kdo v Ježíše věří, mohou vstoupit do království nebeského. Stávají se spravedlivými. Podívejme se, jak prorocky promluvil Janův otec o svém synovi.
 
 
SVĚDECTVÍ ZACHARIÁŠE, JANOVA OTCE
 
Co Zachariáš prorokoval o svém synu?
Jan připraví cestu Páně tím, že mezi Jeho lidem rozšíří znalosti o spasení.
 
Přečtěme si Lukáše 1:67-80. „Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a takto prorocky promluvil: ‚Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid a vyzdvihl nám roh spásy v domě Davida, svého služebníka, jak mluvil ústy svých proroků od pradávna; zachránil nás od našich nepřátel a z rukou všech, kteří nás nenávidí, slitoval se nad našimi otci a rozpomenul se na svou svatou smlouvu, na přísahu, kterou učinil našemu otci Abrahamovi, že nám dá, abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu jej zbožně ctili po všechny dny svého života. A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu a dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů, pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví Vycházející z výsosti, aby zazářil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.‘ Chlapec rostl a sílil na duchu; a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael.“
Zachariáš prorokoval dvě věci. Prorokoval, že přišel Král všech lidí. Od verše 68 do verše 73 radostně prorokoval, že Bůh nezapomněl na Své přísahy, a že se panně Marii narodí Ježíš, tak jak Bůh Abrahamovi slíbil, aby byli jeho potomci vysvobozeni z rukou nepřátel.
Potom od verše 74: „Že nám dá, abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu jej zbožně ctili po všechny dny svého života.“ To je připomínka Boží Přísahy dané Abrahamovi a lidu Izraele; a Zachariáš prorokoval : „Že nám dá, abychom prosti strachu jej zbožně ctili po všechny dny svého života.“
Od verše 76 prorokoval svému synovi: „A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu a dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů, pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví Vycházející z výsosti, aby zazářil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.“
Prohlásil tady: „Abys dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů.“ O kom řekl, že jeho prostřednictvím bude lidu dáno poznání spásy? Prostřednictvím Jana Křtitele. Rozumíte? Jan Křtitel přišel, aby nám dal skrze slova Boží poznat, že Ježíš je Syn Boží, jenž snímá všechny hříchy světa.
Nyní se podívejme na Marka 1. „Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího. Je psáno v prorocích: ‚Hle, já posílám svého posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu. Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘ To se stalo, když křtil Jan na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů. Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu“ (Marek 1:1-5).
Lidé se odvrátili od uctívání pohanských idolů a byli pokřtěni Janem Křtitelem. Nicméně Jan prohlašoval: „Já vás křtím vodou, abyste se mohli navrátit k Bohu. Avšak Syn Boží přijde, abych ho pokřtil a přenesl tak na něj všechny vaše hříchy. Jestliže věříte, že jste mnou pokřtěni, budou na Něj přeneseny všechny vaše hříchy právě tak, jako se ve Starém zákoně hříchy přenášely vkládáním rukou.“ Takto svědčil Jan Křtitel.
Skutečnost, že byl Ježíš pokřtěn v řece Jordánu, znamená, že byl pokřtěn v řece smrti. Na pohřbech zpíváme: „♫ V pokoji se setkáme na tom nádherném břehu. Setkáme se na tom nádherném břehu.♫“ Po smrti překračujeme řeku Jordán. Jordán je řekou smrti. Ježíš byl pokřtěn v řece smrti.
 
 
KŘEST PŘENÁŠEJÍCÍ NAŠE HŘÍCHY
 
Co v Novém zákoně znamená vložení rukou?
Pokřtění Ježíše.
 
V Matoušovi 3:13-17 čteme: „Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on mu bránil a říkal: ‚Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?‘ Ježíš mu odpověděl: ‚Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všechnu spravedlnost.‘ Tu mu Jan již nebránil. Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se mu nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas: ‚Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.‘“
Ježíš přišel k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. „Pokřti mě!“ „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?“ Velekněz nebes a velekněz země se setkali.
Podle Listu Židům je podle nařízení Melechizedekova Ježíš Kristus na věky Veleknězem. Je bez rodokmenu. Není potomkem Áronovým, ani nikoho na zemi. Je Synem Boha, našeho Stvořitele. On je ten, který je. Proto nemá žádnou genealogii. Odhodil slávu nebes a sestoupil na zemi, aby zachránil Svůj lid.
Na tento svět sestoupil, aby zachránil všechny hříšníky trpící svody Satana. Křtem z rukou Jana Křtitele sňal všechny hříchy světa. „‚Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všechnu spravedlnost.‘ Tu mu Jan již nebránil.“
„Připusť to nyní.“ Připusť to! Nařídil Ježíš zástupci všech lidí a sklonil hlavu. Když byla vykonávána oběť Bohu ve Starém zákoně, buď hříšník nebo velekněz položil ruce na hlavu oběti a přenesl na ni hříchy. ‚Vložit ruce na‘ znamená ‚přenést na.‘
Ježíše pokřtil Jan Křtitel. Znamená to totéž, jako ve Starém zákoně vložení rukou. ‚Přenést na,‘ ‚být pohřben,‘ ‚být očištěn‘ je stejné jako ‚obětovat.‘ Nový zákon je skutečnost, zatímco Starý zákon je jejím stínem.
Když v dobách Starého zákona vložil hříšník ruce na beránka, byl jeho hřích na tohoto beránka přenesen a beránek umřel. Po smrti byl beránek zakopán. Hřích toho, kdo na beránka vložil ruce, byl přenesen na beránka, takže beránek uhynul s hříchem! Když byl tedy hřích na beránka přenesen, byl ten, kdo beránka přivedl, bez hříchu?
Řekněme, že tento kapesník je hřích a mikrofon je beránek. Když vložím ruce na mikrofon, tento hřích bude přenesen na mikrofon, na beránka. Sám Bůh rozhodl, že to tak bude. „Vlož své ruce.“ Proto aby byl někdo z hříchů vykoupen, musí vložit své ruce. Potom je bez hříchu. Pokřtění Ježíše se událo kvůli smytí a pohřbení hříchu a jeho přenesení na Něj. Je to přesně tak.
 
Co to znamená naplnit všechnu spravedlnost?
Smýt všechny hříchy jejich přenesením na Ježíše.
 
Byly na Něj tedy skutečně přeneseny všechny hříchy, když byl Ježíš pokřtěn, aby sňal všechny hříchy? Všechny hříchy světa byly na Ježíše přeneseny a všichni lidé vykoupeni. Je to stejné jako přenášení hříchů na oběti ve Starém zákoně. Ježíš přišel na tento svět a u Jordánu řekl: „Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všechnu spravedlnost“ (Matouš 3:15).
Potom sám Sobě dovolil, aby byl pokřtěn. Ježíš řekl, že je třeba, aby Jeho křtem naplnili všechnu spravedlnost. ‚Všechna spravedlnost‘ znamená ‚nejvhodnější‘ a ‚tak jak je třeba.‘ ‚Neboť tak‘ bylo třeba, aby naplnili všechnu spravedlnost. Znamená to, že bylo správné, aby Jan pokřtil Ježíše a aby byl Ježíš pokřtěn Janem. Jedině tak na Něj mohl přenést všechny hříchy.
Bůh zaručuje spasení na základě Ježíšova křtu, Jeho oběti a naší víry. „Všichni lidé trpí kvůli hříchu a jsou sužováni zlem, to vše kvůli svým hříchům. A tak, abys všem lidem umožnil spásu a vystoupení na nebesa, Mne ty, zástupce člověka a potomek Áronův, musíš pokřtít. Musíš Mne pokřtít. Tak bude dokonáno dílo vykoupení.“
„Rozumím.“
A tak Jan pokřtil Ježíše. Položil své ruce na Ježíšovu hlavu a vložil všechny hříchy světa na Ježíše. Ježíš je Spasitel, který smyl všechny naše hříchy. Jsme spaseni vírou v Jeho vykoupení. Věříte?
Po křtu v řece Jordánu z rukou Jana Křtitele, první Jeho duchovní službě na veřejnosti, putoval po tři a půl léta se všemi hříchy světa a zvěstoval evangelium.
Ženě přistižené při aktu cizoložství řekl: „Ani já tě neodsuzuji.“ Nemohl ji odsoudit, poněvadž už všechny její hříchy přijal sám na Sebe a směřoval ke Kříži, aby za ně zemřel. Když se modlil na místě zvaném Getsemane, třikráte prosil Otce, aby od Něj odňal kalich, záhy se však odevzdal a řekl: „Ne jak já chci, ale jak ty chceš“ (Matouš 26:39).
 
 
„HLE, BERÁNEK BOŽÍ, KTERÝ SNÍMÁ HŘÍCH SVĚTA!“
 
Kolik hříchu Ježíš sňal?
Všechen hřích světa.
 
Jan 1:29: „Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: ‚Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa.‘“ Jan Křtitel pokřtil Ježíše. A druhého dne, když k němu Ježíš přicházel, řekl lidem: „Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa.“ To bylo jeho svědectví.
Syn Boha přišel do tohoto světa a sňal všechen hřích světa. Jan Křtitel svědčil znovu. Jan 1:35-36: „Druhého dne tam byl opět Jan s dvěma ze svých učedníků. Spatřil Ježíše, jak jde okolo, a řekl: „Hle, beránek Boží.“
Beránek Boží znamená, že Ježíš byl skutečnou obětí Starého zákona, který zemřel za hříchy Izraele., Syn Boha, našeho Stvořitele, pro vás i pro mne přišel do tohoto světa a sňal všechny naše hříchy; všechny hříchy od stvoření světa až do jeho posledního dne, od prvotního hříchu až po každou naši hanebnost, od našich špatností po naše chyby. Svým křtem, Svou krví na Kříži, nás všechny vykoupil.
Ježíš sňal všechny naše hříchy a přinesl nám vykoupení. Rozumíte tomu? „Beránek Boží, který snímá hřích světa.“
Jaký máme nyní rok? Je kolem roku 2000. Znamená to, že uplynulo kolem 2000 let od chvíle, kdy On sestoupil na tento svět. V třicátém roce po Kr. sňal Ježíš všechny hříchy světa. Ježíš se údajně narodil v roce 1 léta Páně. Dobu před Kristem označujeme př. Kr. Téměř 2000 let tedy uplynulo od chvíle, kdy sestoupil na tento svět.
V roce 30 po Kr. byl Ježíš pokřtěn Janem Křtitelem. Dalšího dne Jan volal: „Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa.“ „Hle!“ Přesvědčoval lidi, aby uvěřili v Ježíše, jenž sňal všechny jejich hříchy. Dosvědčoval, že Ježíš je Beránek Boží, ten, který nás vysvobozuje ze všech našich hříchů.
Ježíš sňal všechny naše hříchy a ukončil boj. Jsme nyní bez hříchů, poněvadž Syn Boží sňal všechny naše hříchy. Jan Křtitel dosvědčil, že On sňal všechny naše hříchy, vaše i moje. „Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho“ (Jan 1:7).
Jak bychom bez Janova svědectví mohli vědět, že Ježíš sňal všechny naše hříchy? V Bibli se sice často praví, že On pro nás zemřel, ale pouze Jan Křtitel dosvědčuje, že On sňal všechny naše hříchy.
 
Jak mnoho hříchů je v hříchu světa?
Všechny hříchy lidských bytostí od počátku do konce světa.
 
Po Ježíšově smrti sice svědčili mnozí, ale pouze Jan svědčil za Ježíšova života. Samozřejmě i Ježíšovi učedníci svědčili o Ježíšově vykoupení. Dosvědčovali, Ježíš sňal všechny naše hříchy, že byl naším Spasitelem.
Ježíš sňal všechny hříchy světa. Nikdo z vás ještě není 100 let starý, že? Ježíš sňal všechny hříchy světa, když Mu bylo 30 let. Posuďte nyní tento diagram.
 

Řekněme, že trvalo 4000 let než Ježíš přišel. A od Ježíšova příchodu ještě neuplynulo celých 2000 let. Nevíme, jak dlouho to bude trvat, ale konec jistě přijde. On praví: „Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec“ (Zjevení 22:13).
Proto jistě přijde konec. Nyní jsme v bodu označeném 1999. Kristus sňal hříchy v roce 30 po Kr., což bylo 3 roky před tím, než umřel na Kříži.
„Beránek Boží, který snímá hřích světa.“ On sňal hřích světa, hříchy vaše i moje. Jsme tak daleko od narození Ježíše. Přibližně 2000 let. Žijeme přibližně 2000 let po tom, co Ježíš sňal naše hříchy. Ale my dnes stále žijeme a hřešíme. Ježíš je Beránek Boží, jenž sňal hříchy světa. My začínáme v tomto světě žít v okamžiku svého narození.
Hřešíme všichni od chvíle našeho narození, nebo ne? –Ano, hřešíme.- Podívejme se na tuto otázku. Hřešíme od chvíle narození do svých deseti let věku, nebo ne? –Ano, hřešíme.- Byly tyto hříchy přeneseny na Ježíše, nebo ne? –Byli.- On je náš Spasitel, protože na Něj byly přeneseny všechny naše hříchy.
Hřešíme od svých jedenácti do dvaceti let, nebo ne? Hřešíme ve svých srdcích, hřešíme našimi činy… V tom jsme výteční. Sice nás učili, abychom nehřešili, ale my to činíme s takovou lehkostí.
Bůh nám říká, že naše hříchy byly přeneseny na Ježíše. Dobře nás znal, proto sňal naše hříchy předem.
A jak dlouho jsme obvykle na tomto světě? Řekněme 70 let. Kdybychom navršili všechny hříchy, které jsme během těch sedmdesáti let napáchali, jak těžké by asi byly? Jestliže bychom je nakládali na osmitunový náklaďák, pravděpodobně bychom potřebovali mnohem více než 100 takových nakládek.
Jen si zkuste představit, kolika hříchů se dopustíme za celý náš život. Jsou to hříchy světa nebo nikoli? Ano, jsou to hříchy světa. Hřešíme mezi dvacítkou a třicítkou, a i to jsou hříchy světa.
 
 
SPASITEL ČLOVĚKA, JEŽÍŠ KRISTUS
 
Kolik hříchů Ježíš sňal?
Všechny hříchy našich předků, hříchy naše i našich potomků až do konce světa.
 
Ježíš nám říká, že smyl všechny tyto hříchy. Ježíš nemohl říci sám Sobě: ‚Pokřti Mne,‘ proto před ním Bůh poslal Svého služebníka Jana, vyvoleného zástupce všech lidských bytostí. „Bude mu dáno jméno: Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje“ (Izajáš 9:6), On Sám, ve Své moudrosti, po Své poradě, nejprve poslal zástupce člověka a On Sám, Syn Boží, přišel v podobě smrtelníka a skrze něj sňal všechny hříchy světa. Není to znamenité spasení?
Je to úžasné, že? Pouze jedním činem, křtem z rukou Jana Křtitele, sňal všechny hříchy lidských bytostí po celém světě a jsa ukřižován, vysvobodil každého z hříchu. Přemýšlejte o tom. Všechny vaše hříchy spáchané od dvaceti do třiceti, od třiceti do čtyřiceti, od čtyřiceti do šedesáti, do sedmdesáti, do sta let vašeho věku, a pak jsou tu ještě hříchy vašich dětí. Vymazal všechny vaše hříchy, nebo ne? Ano, učinil to. On je Ježíš Kristus, Spasitel lidstva.
Poněvadž Jan Křtitel přenesl všechny naše hříchy na Ježíše a protože Bůh to tak plánoval, můžeme být vysvobozeni vírou v Ježíše. Jsme vy i já hříšníky? Byli všechny naše hříchy přeneseny na Ježíše nebo ne? – Už nejsme hříšníky, naše hříchy byly přeneseny na Ježíše.-
Kdo by si dovolil říci, že v tomto světě je nadále hřích? Ježíš sňal všechny hříchy světa. Věděl, že budeme i nadále hřešit, a proto sňal i všechny hříchy budoucí. Některým z nás ještě není 50 let a někteří neprožili ani polovinu svého života, mluvíme však o sobě, včetně mne samotného, jako bychom už žili celou věčnost.
Mnozí z nás prožívají bouřlivé životy. Dovolte mi to vysvětlit následovně. Jak dlouho trvá polovina života jepice? Přibližně 12 hodin.
„Proboha! Potkala jsem takového a takového člověka a on na mne upustil vahadlo, málem mne to rozdrtilo na padrť, víte…“ Tahle jepice prožila jen 12 hodin a pořád vykládá. Avšak polovina jejího života už uplynula.
Kolem sedmé osmé hodiny večerní nastává soumrak jejího života; a po chvilce smrt. Některé se dožijí dvaceti hodin, jiné jednadvaceti, a některé se dožijí zralého stáří 24 hodin. Mohou mluvit o svých celoživotních zkušenostech, ale co to říká nám? Dožijeme-li se sedmdesáti či osmdesáti let, můžeme říkat: „Nerozesmívejte mě.“ Zkušenost těch druhých v našich očích nic neznamená.
Bůh je věčný. On žije celou věčnost. Rozhoduje o počátku a konci. Poněvadž žije vždy, žije v prostoru věčného času. On se na nás dívá ze Své věčnosti.
Jedenkráte v čase sňal všechny hříchy světa, zemřel na Kříži a řekl: „Dokonáno jest.“ Po třech dnech byl vzkříšen a vystoupil na nebesa. Nyní spočívá ve věčnosti. Nyní shlíží na každého z nás.
Jeden muž říká: „Ach, příteli, já tak hrozně hřeším. Přestože je mi teprve dvacet, tolikrát jsem zhřešil.“ „Je mi třicet a tak mnohokrát jsem zhřešil. Tak mnohokrát. Jak mi to kdy může být odpuštěno.“
Avšak náš Pán by ve Své věčnosti řekl: „Nerozesmívej Mne. Nevykoupil jsem pouze tvé dosavadní hříchy, ale i hříchy všech tvých předků ještě předtím než jsi se narodil, a rovněž hříchy všech tvých potomků, kteří kdy budou žít.“ Toto vám říká z prostoru věčného času. Věříte tomu? Věřte. A přijměte dar spasení, jenž vám byl dán. A vstupte do království nebeského.
Nevěřte lidským myšlenkám, věřte ve slova Boží. „Tak je třeba, abychom naplnili všechnu spravedlnost“ (Matouš 3:15). Všechnu spravedlnost již naplnil Beránek Boží, jenž sňal všechny hříchy světa. Učinil to, nebo neučinil? Ano, učinil.
 
Jaká byla poslední slova Ježíšova?
„Dokonáno jest.“
 
Ježíš Kristus sňal všechny hříchy světa, soudem Piláta Pontského byl odsouzen k smrti a ukřižován na Kříži.
„Nesl svůj kříž a vyšel z města na místo zvané Golgota. Tam ho ukřižovali a s ním jiné dva, z každé strany jednoho a Ježíše uprostřed. Pilát dal napsat nápis a připevnit jej na kříž. Stálo tam: Ježíš Nazaretský, král židovský. Ten nápis četlo mnoho Židů, neboť místo, kde byl Ježíš ukřižován, bylo blízko města; byl napsán hebrejsky, latinsky a řecky“ (Jan 19:17-20).
Podívejme se, co se stalo po Jeho ukřižování na Kříži. „Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce splnilo Písmo.“ Podle Písma sňal všechny naše hříchy. „Řekl: ‚Žízním.‘ Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům. Když Ježíš okusil octa, řekl: ‚Dokonáno jest.‘ A nakloniv hlavu, odevzdal ducha“ (Jan 19:28-30).
Poté, co Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu, odevzdal ducha. Zemřel. A po třech dnech byl Ježíš Kristus vzkříšen a vystoupil na nebesa.
Přečtěme si List Židům 10:1-9. „V zákoně je pouze stín budoucího dobra, ne sama jeho skutečnost. Proto stálé oběti, přinášené každoročně znovu a znovu, nemohou nikdy dokonale očistit ty, kdo s nimi přicházejí. Kdyby ti, kdo je přinášejí, neměli už vědomí hříchu, protože byli jednou provždy očištěni, dávno by byly tyto oběti přestaly. Ale těmito oběťmi se naopak hříchy každoročně připomínají, neboť krev býků, kozlů není s to hříchy odstranit. Proto Kristus říká, když přichází na svět: Oběti ani dary jsi nechtěl, když dal jsi mi tělo. V zápalné oběti ani v oběti za hřích, Bože, jsi nenašel zalíbení. Proto jsem řekl: Zde jsem, abych konal, Bože, tvou vůli, jak je o mně v tvé knize psáno. Předně říká: ‚Oběti ani dary, ani oběti zápalné ani oběti za hřích jsi nechtěl a nenašel jsi v nich zalíbení‘ – totiž takových, jaké se obětují podle zákona. Potom však řekne: ‚Zde jsem, abych konal tvou vůli.‘ Tak ruší prvé, aby ustanovil druhé.“
 
 
VĚČNÉ VYKOUPENÍ
 
Jak můžeme vyřešit problém každodenního hříchu, poté, co uvěříme v Ježíše?
Potvrzením toho, že Ježíš prostřednictvím Svého křtu vymazal všechny hříchy.
 
Zákon byl pouze stínem budoucího dobra. Oběti Starého zákona, oběti ovcí a kozlů, nám odhalily, že přijde Ježíš Kristus a sejme naše hříchy stejným způsobem, aby všechny hříchy smazal.
Všichni lidé Starého zákona, David, Abraham i všichni další, věděli, co řád jejich obětí znamená a věřili v něj. Odhaloval, že v budoucnu přijde Mesiáš, Kristus (Kristus znamená Spasitel), a smyje všechny jejich hříchy. Věřili ve vykoupení a jejich víra je spasila.
Zákon byl pouze stínem budoucího dobra. Proto stálé oběti, přinášené den za dnem, rok za rokem, je nikdy nemohly dokonale očistit. Proto dokonalé a věčné Bytí, Onen bez poskvrny, Syn Boží, muselo přijít na zem.
A On řekl, že přišel, aby konal Otcovu vůli, jak je o Něm psáno v knize. „Potom však řekne: ‚Zde jsem, abych konal tvou vůli.‘ Tak ruší prvé, aby ustanovil druhé.“ Jsme vykoupeni z našich hříchů, protože Ježíš Kristus naše hříchy sňal, jak je psáno ve Starém zákoně, a protože v Něj věříme.
Přečtěme si List Židům 10:10. „Tou vůlí jsme posvěceni, neboť Ježíš Kristus jednou provždy obětoval své tělo.“ Tou vůlí jsme posvěceni, neboť Ježíš Kristus jednou provždy obětoval své tělo. Byli jsme posvěceni, nebo ne? – Byli jsme posvěceni.-
Co to znamená? Bůh Otec poslal Svého Syna, prostřednictvím křtu z rukou Jana Křtitele na Něj přenesl všechny naše hříchy a jednou provždy ho za všechny hříchy odsoudil na Kříž. Tak nás všechny, trpící pro hřích, vysvobodil. To byla Vůle Boží.
Pro naše vysvobození obětoval Ježíš jednou provždy Sám Sebe, abychom pak mohli být posvěceni. Byli jsme posvěceni. Ježíš se obětoval za všechny naše hříchy a zemřel za nás, my tudíž nemůžeme být souzeni.
V dobách Starého zákona se oběti konaly každý den, neboť všechny nové hříchy museli být vždy znovu smyty novou obětí.
V Janovi 13 nalezneme příběh o tom, jak Ježíš umývá nohy Petrovi. Umyl mu nohy, aby mu ukázal, že v budoucnu zhřeší, a aby ho poučil, že On už smyl i tyto hříchy. Ježíš věděl, že Petr v budoucnosti znovu zhřeší, proto nalil vodu do umyvadla a umyl mu nohy.
Petr se pokusil odmítnout, ale Ježíš mu řekl: „Co já činím, nyní nechápeš, potom však to pochopíš“ (Jan 13:7). To znamená, ‚V budoucnu znovu zhřešíš. Zapřeš Mě, zhřešíš i poté, co ti umyji nohy. Zhřešíš dokonce po Mém Nanebevstoupení. Umývám ti nohy, abych varoval Satana, aby tě nepokoušel, neboť jsem již sňal tvé budoucí hříchy.‘
Domníváte se, že Petrovi umyl nohy, aby nám ukázal, že se máme každý den kát? Nikoli. Kdybychom se kvůli spáse museli každý den kát, Ježíš by nesňal naše hříchy jednou provždy.
Avšak Ježíš pravil, že nás posvětil jednou provždy. Kdybychom se káli každý den, mohli bychom se rovnou navrátit do časů Starého zákona. Kdo by se pak stal spravedlivým? Kdo by mohl být zcela vykoupen? I kdybychom věřili v Boha, kdo by mohl žít bez hříchu?
Kdo by se mohl stát posvěceným jen díky pokání? Hřešíme nepřetržitě každý den, tak jak bychom mohli žádat o odpuštění každého jednotlivého hříchu? Kde bychom vzali takovou hroší kůži, abychom Ho mohli obtěžovat každý den? K večeru často zapomínáme na hříchy, jež jsme spáchali ráno, a do rána zapomínáme hříchy večerní. Je nemožné, abychom se pokáním zcela vysvobodili z našich hříchů.
Proto byl jednou Ježíš pokřtěn, proto se jednou vydal na Kříž; nám se tak jednou provždy může dostat posvěcení. Chápete to? Byli jsme jednou provždy vykoupeni ze všech našich hříchů.
 
Existuje ještě nějaký hřích, za který se musíme modlit v pokání?
Nikoli.
 
Byli jsme z našich hříchů spaseni vírou v to, že Ježíš sňal všechny naše hříchy, vaše i mé. „Každý kněz stojí a koná denně bohoslužbu, znovu a znovu přináší tytéž oběti, ale ty nikdy nemohou navždy zahladit hříchy. Kristus však přinesl za hříchy jedinou oběť, navěky usedl po pravici Boží a hledí vstříc tomu, ‚až mu budou nepřátelé dáni za podnož jeho trůnu‘. Tak jedinou obětí navždy přivedl k dokonalosti ty, které posvěcuje. Dosvědčuje nám to i Duch svatý, když říká: ‚Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po oněch dnech, praví Pán; dám své zákony do jejich srdce a vepíšu jim je do mysli; na jejich hříchy a nepravosti už nikdy nevzpomenu.‘ Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti“ (List Židům 10:11-18).
Co znamená „hříchy jsou odpuštěny?“ V 10:18 to znamená, že hřích samotný byl navždy odčiněn, bez výjimky. Bůh je odpustil. Věříte tomu? „Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti.“
Dovolte mi krátce shrnout. Kdyby Jan Křtitel nevložil ruce na hlavu Ježíšovu, čili kdyby Ježíše nepokřtil, mohli bychom být vykoupeni? Nemohli. Podívejme se na to obráceně. Jestliže by Ježíš nevybral Jana Křtitele za zástupce všech lidských bytostí a nesňal jeho prostřednictvím všechen hřích, mohl by smýt všechny naše hříchy? Nemohl.
Zákon Boží je spravedlivý. Je správný. Nemohl prostě říci, že je náš Spasitel a že snímá všechny naše hříchy. Musel je sejmout fyzicky. Proč k nám Ježíš, Bůh, přišel v podobě smrtelníka? Protože znal všechny hříchy člověka, hříchy srdce a hříchy těla, musel přijít v podobě smrtelníka, aby On, Syn Boží, mohl sejmout všechny hříchy člověka.
Kdyby Ježíš nebyl pokřtěn, naše hříchy by tu zůstaly. Kdyby byl ukřižován, aniž by nejprve sňal naše hříchy, Jeho smrt by neměla význam. Nemělo by to s námi nic společného. Bylo by to zcela bez významu.
Ve věku 30 let, když začal svou veřejnou službu, přišel k Janu Křtiteli a nechal se pokřtít. Jeho služba začala, když mu bylo třicet, a skončila, když mu bylo třicet tři let. Ve třiceti letech přišel k Janu Křtiteli, aby byl pokřtěn. „Připusť to nyní; neboť tak je třeba, aby všichni lidé mohli být vykoupeni a stát se spravedlivými. Pokřti mě nyní.“ Ano, Ježíš Kristus byl pokřtěn pro spásu všech lidí.
Protože byl Ježíš pokřtěn a sňal všechny naše hříchy, a protože všechny naše hříchy byly na Něj přeneseny z rukou Jana Křtitele, Sám Bůh odvrátil oči, když Ježíš umíral na Kříži. I přesto, že byl Ježíš jeho jediný Syn, musel dovolit, aby Jeho Syn zemřel.
Bůh je láska, avšak musel nechat zemřít Svého Syna. Proto se po tři hodiny rozhostila nad celou krajinou temnota. Těsně před tím než skonal, Ježíš zvolal: „Eli, Eli, lema sabachthani?“ to jest, „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ (Matouš 27:46) Ježíš vzal na svá bedra všechny naše hříchy a přijal za nás trest na Kříži. Tak nás zachránil. Bez Ježíšova křtu by Jeho smrt neměla význam.
 
Jsi hříšníkem nebo spravedlivým člověkem?
Spravedlivým člověkem, který nemá v srdci hřích.
 
Kdyby Ježíš zemřel na Kříži, aniž by sňal všechny naše hříchy, aniž by byl pokřtěn, Jeho smrt by nedokonala vykoupení. Pro naše vykoupení byl Ježíš pokřtěn Janem, zástupcem všech lidských bytostí, a přijal trest na Kříži, aby všichni, kdo v Něj věří, mohli být spaseni.
Proto ode dnů Jana Křtitele až podnes království nebeské trpí násilí. Protože Jan Křtitel přenesl všechny hříchy člověka na Ježíše, vaše i moje hříchy mohou být usmířeny. Proto vy i já nyní můžeme nazývat Boha naším Otcem a bez obav vstoupit do království nebeského.
List Židům 10:18. „Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti.“ Jste všichni hříšníci? Když za vás už Ježíš zaplatil všechny dluhy, musíte ještě něco splácet?
Byl jeden muž, který se kvůli pití dostal do obrovských dluhů. Jednoho dne vyhrál jeho syn v loterii a všechny otcovy minulé dluhy zaplatil. Jeho otec už nemohl být zadlužený, bez ohledu na své nadměrné pití.
Totéž učinil Ježíš pro nás. Předem zaplatil za všechny naše hříchy víc než dost. Nejen za hříchy spáchané během našeho života, ale za všechny hříchy světa. Všechny byly přeneseny na Ježíše, když byl pokřtěn. Jste tedy stále hříšníky? Ne, nejste.
Jestliže bychom znali evangelium vykoupení již od počátku, jak snadné by pro nás bylo v Ježíše věřit. Nicméně skutečností je, že to vše zní tak nově až se nad tím někteří lidé podivují.
Ale není to nic nového. Tato zvěst tu byla od počátku. Jen jsme ji neznali. Evangelium vody a Ducha bylo vždycky zaznamenáno v Písmu a rovněž vždycky platilo. Bylo zde celou dobu. Bylo tu dříve, než jsme vy i já narodili. Bylo zde od stvoření země.
 
 
EVANGELIUM VYKOUPENÍ
 
Co musíme činit před Bohem?
Musíme věřit v evangelium věčného vykoupení.
 
Ježíš Kristus smyl všechny naše hříchy ještě dříve, než jsme se narodili. Všechny je sňal. Ulpívá na vás hřích? – Ne.- A co hříchy, kterých se dopustíte zítra? To jsou rovněž hříchy světa.
Zbavme se nyní hříchů zítřejších. Hříchy spáchané do dnešního dne byly rovněž začleněny mezi hříchy světa, nebo snad ne? Byly přeneseny na Ježíše? Ano, byly.
Byly na Něj přeneseny i hříchy zítřejší? Ano, sňal je všechny bez výjimky. Neopomenul ani jediný. Evangelium nám praví, abychom z celého srdce věřili, že Ježíš sňal všechny naše hříchy najednou a že za každý z nich zaplatil.
‚Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího‘ (Marek 1:1). Nebeská zvěst je radostná zpráva. On se nás táže: „Sňal jsem všechny vaše hříchy. Jsem váš Spasitel. Věříte ve mě?“ Mezi bezpočtem lidí jen několik z nich odpoví: „Ano, věřím. Věřím tak, jak jsi nám to řekl. Bylo to tak jednoduché, že jsem porozuměl okamžitě.“ Ti, kteří tak mluví, stanou se spravedlivými právě tak jako Abraham.
Jiní však říkají: „Nemůžu tomu uvěřit. Zní to tak nově a podivně.“
Pak se Bůh ptá: „Řekněte mi, sňal jsem všechny vaše hříchy nebo ne?“
„Učili mne, že Ty jsi sňal pouze prvotní hřích, ale ne mé každodenní hříchy.“
„Vidím, že jsi příliš chytrý na to, abys věřil tomu, co ti říkali. Musíš do pekla, nemám ti už co říci.“
Byli jsme spaseni vírou v Jeho dokonalé vykoupení. Všichni ti, kteří trvají na tom, že na nich lpí hřích, musí do pekla. Je to jejich vlastní volba.
Zvěst vykoupení začíná svědectvím Jana Křtitele. Poněvadž Ježíš smyl všechny naše hříchy tím, že přijal křest z rukou Jana Křtitele, stali jsme se, pokud věříme, posvěcenými.
Apoštol Pavel ve svých listech napsal o Ježíšově křtu mnohé. V Listu Galatským 3:27 stojí: „Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli.“ Být pokřtěn v Krista znamená, že jsme v Kristu. Když byl Ježíš pokřtěn, byly na Něj prostřednictvím Jana Křtitele přeneseny naše hříchy, ty pak byly smyty.
První list Petrův 3:21. „To je předobraz křtu, který nyní zachraňuje vás. Nejde v něm zajisté o odstranění tělesné špíny, nýbrž o dobré svědomí, k němuž se před Bohem zavazujeme – na základě vzkříšení Ježíše Krista.“
Pouze ti, kteří věří ve svědectví Jana Křtitele, Ježíšův křest a krev na Kříži, nalézají milost vykoupení.
Přijměte celým svým srdcem Ježíšův křest, předobraz spasení, a budete spaseni.
LIST Download FREE eBook & AudioBook